Hrad pobořili Slezané v roce 1447. Před zničením ho nedobývali, ale koupili. Jistili se tím, že z hradu nebudou proti jejich území podnikány loupeživé výpady. "Je to historický okamžik, kdy po pěti stech letech může být hrad zpřístupněn veřejnosti," vyzdvihl ukončení rozsáhlé rekonstrukce Ivan Češka, správce zámku z nedalekých Ratibořic, který bude mít Vízmburk pod dohledem jako zástupce Národního památkového ústavu. Hrad totiž patří státu. O jeho obnovu se však zasloužili dobrovolníci z havlovického Sdružení pro Vízmburk.

"Je to výjimečný okamžik i z republikového pohledu. Kolik památek se zpřístupňuje lidem po pěti stovkách let? Desítky jiných hradů a zámků byly určitou dobu zavřené a poté obnovené, ale aby byl hrad objeven po takové době a povedlo se ho zpřístupnit lidem, to je skutečně historický moment," připomněl Češka.

Pokochat se krásou perel v ceně milionů korun mohou lidé ve výlohách šperkařství Halada v centru Brna.
Stejnou značku nosí i královna Alžběta. V Brně jsou k vidění perly za miliony

"Členové sdružení odvedli obrovský kus obětavé práce. I po dokončení rekonstrukce budou hrad nadále provozovat i v turistické sezoně," dodal.

Rekonstrukce přinese trvalé zpřístupnění historické památky pocházející ze 13. století, objevené při archeologickém výzkumu v letech 1972 - 1984. Za oživením hradní zříceniny stojí havlovičtí nadšenci ze Sdružení pro Vízmburk, kteří se o hrad starají od roku 2008. Díky nim pevnost získala zastřešení a prošla radikálními úpravami, které umožní návštěvy turistům. Při prohlídce budou mít možnost vystoupat na vyhlídkovou věž, zavítat do sklepení nebo hodovní místnosti.

Pro milovníky historie

"Doufáme, že Vízmburk se stane vyhledávaným turistickým cílem pro všechny věkové kategorie milovníků historie," řekl Jaroslav Balcar, místopředseda Sdružení pro Vízmburk. Právě on byl hlavním strůjcem obnovy hradu. Kvůli rekonstrukci dal dokonce do zástavy vlastní dům. Drtivá většina z bezmála šestnáctimilionové dotace Evropské unie totiž byla proplacena až po kolaudaci stavby. Sdružení si proto muselo vzít úvěr, aby mohlo platit faktury za stavební práce. "Doma to prošlo dobře," pousmál se Balcar nad riskantním krokem.

Osmi miliony korun ručila také obec Havlovice. "Byl to risk. Problematické bylo, že šlo o projekt, který se musí předfinancovat, a dotaci získala nezisková organizace, která nemá žádný majetek a nemusela by dostat žádný úvěr," vysvětlil starosta Havlovic Pavel Dvořáček.

"Třicet let sleduji vývoj s Vízmburkem. Vím, jak obrovskými úskalími hrad prošel, než se ho skutečně podařilo obnovit. Jeden čas jsem už tvrdil, že tady bude zase zalesněný pahorek jako před archeologickým výzkumem v 70. letech," narážel Dvořáček na dobu, kdy obnova hradu na řadu let uvízla ve slepé uličce, než se jí ujalo Sdružení pro Vízmburk.

Ilustrační snímek. Obecní bunkr v Nových Heřminovech je typickým příkladem lehkého opevnění z let 1935 až 1938. V československém pohraničí vznikl tento obranný systém podle vzoru francouzské Maginotovy linie.
Originální dárek? Bunkry řopíky u Horního Benešova jsou k mání za pár tisíc

"Je neuvěřitelné, co se podařilo vybudovat. Výsledek je nádherný, takovou památku nám může kde kdo závidět. Jsem rád, že v Havlovicích vznikl krásný a bezpečný turistický cíl, který přinese velkou návštěvnost. Těší mě, že něco takového tady máme. Ne každá obec se může pochlubit tím, že má takhle pěkný a obnovený hrad," potěšila starostu Havlovic úspěšná rekonstrukce.

"Hrad v 15. století postupně zanikl až do úplného zapomnění. Dlouho nikdo nepředpokládal, co se podaří vykopat. Jeho obnovení je skutečně výjimečnou záležitostí. Vízmburk je hodně zajímavé místo v našem kraji, kam se vyplatí přijet podívat. Bude to jedna z předních památek v Královéhradeckém kraji," ocenil nově přístupný hrad Jiří Balský, ředitel krajské pobočky Národního památkového ústavu v Josefově.