O přehledu pohybu lidí (Google Mobility Report) informoval v neděli na svém twitterovém účtu vedoucí laboratorní skupiny ministerstva zdravotnictví Marián Hajdúch. „Praha má nejnižší denní prevalenci – jen 32 pozitivně testovaných na 100 tisíc obyvatel. Poprvé je vidět velký efekt uzavřených provozoven v neděli,“ dodal medicínský vědec z Olomouce.

ON-LINE reportáž ke koronaviru najdete ZDE

Menšinová Babišova vláda, která se spoléhá na podporu komunistů, v říjnu rozhodla kvůli stavu s infekčním onemocnění covid-19 o omezení volného pohybu osob, doporučila zaměstnavatelům nařídit – pokud je to možné – „home office“ a až na výjimky zakázal maloobchodní prodej.

V neděli je provoz obchodů ještě omezenější, otevřené mohou být například čerpací stanice či lékárny. Restaurace mohou prodávat občerstvení jen přes výdejní okénka mezi 06:00 a 20:00. Uzavřely se divadla, kina, muzea, zoologické zahrady či fitness centra. Zavřené jsou školy s výjimkou mateřských. Platí rovněž noční zákaz vycházení. Opatření mají fungovat do konce nouzového stavu, který zatím poslanici schválili do 20. listopadu. Průmyslové podniky zůstaly v provozu.

V Praze jsou podle dat z aplikace Mapy Google v porovnání s jinými regiony změny největší ve všem kromě nákupů potravin. Celorepublikově totiž chodí nakupovat o procento lidí víc. Návštěv restaurací či obchodních center ubylo v hlavním městě o 61 procent.

Počet cestujících ve veřejné dopravě poklesl v Praze o 49 procent. Zhruba 47 procent lidí ubylo v metropoli na pracovištích a pětina pobývá víc doma. Přesto na jaře byla z pohledu omezení pohybu čísla ještě lepší.

Pražský primátor Hřib v pátek přinesl informaci o výsledcích průzkumu agentury STEM, který si objednal magistrát. Podle statistiků pracuje z domova dokonce zhruba polovina lidí. „Je to dobré číslo, ale mohli bychom jít ještě dál. Vyzývám proto zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům přechod na home office zajistili, pokud je to možné,“ tweetoval Hřib a dodal: Vím, že to není tak příjemné, jako osobní kontakt, ale právě v kancelářích se šíření koronaviru daří a tohle je dobrý způsob, jak to zastavit.“

Hřib bránil Prahu před nefér kritikou

Už na konci října přitom Hřib sdílel data krajských hygienických stanic týkající se denního přírůstku nakažených. „Smyslem bylo zastání Pražanů před nefér kritikou,“ vysvětlil.

V České republice přibylo v sobotu 7722 laboratorně potvrzených případů koronaviru, 424 lidí s pozitivním testem na přítomnost viru SARS-CoV-2 bylo z hlavního města. 

Na druhou stranu je třeba podotknout, že spousta lidí v Praze na rozdíl od menších měst či vesnic vykonává takový typ zaměstnání, který přechod na práci z domova umožňuje. Rozdílný je také životní styl a návyky obyvatel. Dostupnější jsou tu například i některé služby přes on-line aplikace. Spolehlivě funguje rovněž testování a je zde dostatek odběrových míst. Hajdúchem prezentovaná data z Googlu navíc mohou být zkreslená tím, jak jednotliví uživatelé (ne)mají zapnuté sdílení polohy.

Experti předpokládají, že brzdění šíření covidu bude spíš pomalejší a potrvá celý listopad. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pátek uvedl, že rychleji by to šlo při snížení kontaktů, více pracujících z domova a zodpovědném dodržování už přijatých protiepidemických opatření. Alarmující je situace ohledně seniorů nad 65 let.

Hygienička: Lidé nedodržují rozestupy

Ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová v nedávném rozhovoru pro Novinky potvrdila názor Blatného a spol., že i přes mírný optimismus je na rozvolňování ještě brzy. Stěžovala si předvším na to, že lidé nedodržují rozestupy. „Nemyslím si, že všichni musí jít nakoupit v sobotu, nebo zemřou hlady,”  řekla Jágrová k nedělnímu zákazu prodeje.

Novinkám později také prozradila, že pražští hygienici už udělili několik pokut v maximální desetitisícové výši za to, že pacienti s pozitivním testem zalhali při takzvaném trasování o svých rizikových kontaktech nebo místech výskytu. Jágrová upozornila, že „tajnůstákři” v případě, že ohrozí někoho dalšího, mohou být trestně stíháni za šíření nakžlivé nemoci. V nouzovém stavu může soud udělit až osm let odnětí svobody.