Šrot posloužil k výrobě unikátní lavičky. Lidé teď za ni nabízejí desetitisíce

„Žena mi říkala, že by se nám hodila nějaká pěkná lavička. Původně jsem přemýšlel, že bych udělal něco ze starých trámů, protože rád vyrábím z recyklovaných materiálů a nejsem zastáncem kupovaných věcí. Snažím se využít věci, které se na statku vždy nalézaly a dávat jim druhý život,“ říká Michal Jerhot z jihočeské Doubravky o své kutilské vášni.

Podívejte se i na výrobu stylové venkovní sedačky:

Jedinečná lavička vznikla přes noc, když Michal Jerhot při úklidu přemisťoval staré železo. V podvečer dostal nápad a do rána ho realizoval. Na výrobu použil jedno pole starých bran na vláčení za koně, dva staré kované panty, řetězy, podkovy a staré hrábě, což se ukázalo jako ideální držák na skleničky.

Z řetězů jsou nohy

„Jsem zvyklý tvořit z hlavy, a tak jsem si na dvorku pověsil řetězy, dal jsem na ně závaží a svařil jednotlivá oka, abych dostal rovné nohy. Pro správný sklon jsem k nim přidělal panty ze dveří, aby se vše dalo naklápět. To bylo nejpracnější, součástky totiž byly silně zkorodované a špatně se svařovaly. Když jsem si byl jistý správným posezem, vše jsem zase svařil,“ říká o práci s železem obchodní manažer.

Postel, která přežije generace. Čech ji vyrobil z trámů, které našel na dvorku

Michal Jerhot ke kutilství přičichl už v raném mládí. Mnoha věcem ho naučili jeho dědeček a tatínek. Když má na statku nějaké řemeslníky, dívá se jim, jak se říká, pod ruce. Člověk si podle něj musí umět udělat řadu věcí sám. Na statku to ani jinak nejde.

„Na práci se dřevem nebo svařování není vůbec nic složitého. Naučit se to může kdekdo a myslím, si, že by to každý chlap měl umět,“ je přesvědčený.

Michal Jerhot je obecně široce rozkročený, chová koně, dělá servisáka na really záviodech, je myslivcem a staví expediční automobily.

Znát bod nula se vyplatí. Kutilové chybují hned na začátku stavby

Původní myšlenka byla, že jako sedák na lavičku použije masivní kalené sklo. Doba dodání a složitost výroby ho ale přiměly změnit plán.

Místo skla je plexisklo

„I když se dělají designové skleněné lavičky, tak práce s tabulemi skla není jednoduchá. Nejhorší je ale cena. Když jsem se ptal, tak mi řekli, že při rozměru 100x50 centimetrů by mě jedna tabule stála kolem šesti tisíc korun. Za polovinu jsem měl bez čekání naformátované plexisklo, které jsem použil ve dvou vrstvách. Můžeme si tak navíc mezi ně vkládat fotografie, nebo artefakty z lahví,“ popisuje Michal Jerhot.

Jerhotovi mají rádi víno, a tak lavička dostala i držák láhve a skleniček.Zdroj: Se svolením Michala Jerhota

Vrstvený polykarbonát vypadá fantasticky a na první pohled je nerozeznatelné od skla.

Jerhotovi mají rádi víno a tak lavička slouží k posezení u vchodu do vinného sklepa. „Lavičku jsem manželce a dětem ukázal večer. Pěkně jsem ji zespodu nasvítil a bylo to super. Moje holky na ni naskákaly, blbly a byly spokojené,“ říká s tím, že už mu psali lidé, že by ji odkoupili.

Nabídku má prý i na 25 tisíc korun. „Neprodám ji, protože jsem ji dělal pro svou ženu, která je nadšená a inspiruje mě. Nedělám věci pro zisk,“ uzavírá Michal Jerhot.

Facebook Deník Styl je tu pro každého.Zdroj: Deník/Denisa Lottmannová