OBRAZEM: Dvorský fotbal zažil skvělé jaro. Němec: Byli jsme jeden tým

Osobnost Deníku

Gólový mág ze Svatavy! Šestnáctiletý Max Vilhelm ničí obrany soupeřů

/OSOBNOST DENÍKU/ Už v loňské sezoně dal o sobě řádně vědět, když se stal v…

„Věřili jsme si však na víc, takže se vší úctou, úplně spokojení nejsme,“ přidával k právě skončené sezoně, ve které jeho tým dosáhl v krajském přeboru na bronz. Nejen o tom jsme si s hráčem, který nosí na zádech číslo jedenáct v exkluzivním rozhovoru povídali.

Filipe, nebýt pokaženého podzimu, mohli jste pomýšlet i na triumf v soutěži…

Právě, podzim jsme si zkazili sami, hodně jsme ztráceli, na jaře už se to dohnat nedalo, právě kvůli béčkům Ostrova a Varů, které si držely výkonost pořád stejnou a zaslouženě byly před námi.

Impozantní série dvanácti výher a jedné remízy, což byla vaše jarní bilance, kdy jste navíc dosáhli na několik vysokých výher, určitě byla důvodem ke spokojenosti…

Určitě ano, jaro se nám povedlo, ale budu se opakovat, tohle jsme měli prokázat i na podzim a nebyli bychom třetí.

Nebyla škoda, že soutěž už skončila, když jste rozjeli dvorskou mašinu naplno?

Pro nás určitě ano, i když jsme si chtěli také už odpočinout a nabrat síly na novou sezónu.

Co tedy bylo vaší úspěšnou zbraní?

Na jaře to byla jednoznačně výkonnost. Navíc se vrátil Many, což bylo hodně znát, ten kluk určoval tempo hry a pak z toho těžil celý tým.

Bylo tedy něco, co vás v jarní části zamrzelo?

Na jaře asi ne, možná remíze s béčkem Varů, ale myslím, že byla zasloužená. Chtěli jsme alespoň na jaře vyhrát všechno, ale nepovedlo se, Jinak jaro jednoznačně hodnotím kladně, hráli jsme skvěle.

Vy jste navíc opanoval tabulku střelců, když jste o tom rozhodl až v závěrečném kole…

To samozřejmě potěší. Celý tým v posledním kole hrál na mě a Toliho, šlo to vidět, když jsem dal čtvrtý gól, čímž jsme se dostal do čela střelců, jak se kluci seběhli a oslavili to se mnou. To je to, co nás na jaře zdobilo, byli jsme jeden tým a pro úspěch druhého, se vždy někdo obětoval.

Navíc váš spoluhráč Jan Tolar, skončil hned za vámi s třiatřiceti kousky…

To mě trošku mrzí, řekli jsme si v kabině, že skončíme spolu první. Strašně jsem mu to přál, hledal jsem ho pak v každé pozici. Každý ho hledal, aby dal ten čtvrtý gól také, ale to tak bývá, čím víc chceme, tak tím víc to nejde.

Teď čerpáte zaslouženou dovolenou, ale již během pauzy přišla na pořad překvapivá výměna trenéra, jak to vnímáte z pozice šéfa dvorské kabiny?

Jarda se rozhodl, že skončí, cítil, že kabina potřebovala nový impulz. On sám potřebuje nabrat síly, dal do dvorského fotbalu strašně moc, tím mu chci hodně poděkovat, bez něho by to tu nebylo, nebo určitě ne takto rychle. Změnu trenérů vnímám pozitivně, Stany je mladý, zapálený, je to srdcař. Samozřejmě ho budeme respektovat a poslední slovo bude mít vždy on, ale myslím, že minimálně první sezonu, se se dvěma, třemi hráči, určitě bude bavit co a jak.

Letní přípravu máte již narýsovanou, jak ji vůbec s postupem věku vnímáte?

Hůř a hůř (smích), nejsem nejmladší, ale příprava musí být, odmakáme ji a vlítneme na to.

Sice je to ještě hodně daleko, ale co pro vás bude úspěchem v novém ročníku?

Uvidíme koho v týmu udržíme, jaké přijdou posily, ale určitě budeme cílit opět na první tři pozice.