Jak vnímá s odstupem času právě sestupovou sezonu, co naopak říká na vítěznou podzimní jízdu v krajském přeboru a jak se těší například na neoblíbenou zimní přípravu? To prozradil v exkluzivním rozhovoru Deníku.
Petře, vraťme se ještě k divizní soutěži, určitě ve vás ještě stále hřímá hořká pachuť po sestupu?
Co si budeme nalhávat, nikomu není příjemné, když se podepíše pod sestup. Hodně nás to mrzelo, o to víc, když nám záchrana utekla o jeden gól se Slaným, který se naopak díky tomu zachránil. Když však budu mluvit za sebe, tak by byl zázrak, když bychom se zachránili, jelikož už zimní příprava byla průser, a pak jsme to valili před sebou. Sice posledních sedm zápasů do konce si všechno sedlo, ale bohužel na záchranu to nestačilo.
Důležité však pro Ostrov bylo, že posléze udržel divizní kostru i pro krajský přebor, mezi kterou jste patřil i vy, souhlasíte?
Já i kluci jsme dostali nějaké nabídky, ale až na pár výjimek jsme zůstali. Takže bych řekl, že to bylo určitě hodně důležité, jelikož máme v týmu velmi dobrý mix, když se skloubila zkušenost s hladovým mládím, které má potenciál se zlepšovat a hrát v budoucnu vyšší soutěž. Navíc do týmu přišel trenér Karel Tichota, který něco nastavil, a funguje to. Velkou pochvalu si proto zaslouží vedení klubu, které se zasloužilo o to, aby zůstal kádr pohromadě. Když to vezmu celkově, tak v Ostrově jsou pro fotbal vytvořené skvělé podmínky, jedny z nejlepších v Karlovarském kraji. Po mém návratu do Ostrova po několika letech zůstala stejná pouze tribuna, udělal se tady obrovský kus práce!
Právě exdivizní výběr pak své kvality prodal i v podzimní části krajského přeboru, ve kterém doslova dominoval…
Když se člověk podívá na výsledky, tak to kolikrát vypadá jednoznačně, ale určitě se několikrát nerodily tak lehce, jak to vypadá.
Přesto jste jako jediný tým v soutěži sbírali jednu výhru za druhou. Jak bylo těžké udržet po celý podzim potřebnou koncentraci?
Od toho jsme v týmu my starší, kteří měli ohlídat to, aby to někam nesklouzlo. Kabina byla stále nastavená na náš primární cíl a to si myslím, že se nám dařilo.
Všechny výkony Ostrova však nebyly během první části soutěže stoprocentní…
Když to řeknu s nadsázkou, tak to bylo během podzimu, jako by někam přijela Slavia či Sparta. Ostatní týmy se na nás chtěly vytáhnout a co nejvíc nám to znepříjemnit. Ale to je přirozené, že se ostatní proti vedoucímu týmu chtějí vytáhnout, a ještě být prvním, co mu seberou nějaký ten bodík.
Jaký zápas byste tedy označil za nejpovedenější a který byl naopak neuspokojivý?
Osobně se mi líbil zápas se Dvory, to mělo všechno, co má mít klasické derby, tedy náboj, šance, nádherné góly. Navíc přišlo dost lidí, pro které se to hraje, strašně se těším na odvetu (úsměv). Mrzí mě však dvě věci. Za prvé, jak určitá osoba utkání zhodnotila, nevím, jestli si to nespletla se show Tiki-taka a jen chtěla být zajímavá. Za druhé pak, kam se zápas od nějaké 70. minuty stočil, bylo to jako El Clásico, když se udělal faul a všichni se tam seběhli, čímž už se pak moc nehrálo. Určitě se mi pak nelíbilo utkání v Lomnici a druhý poločas s Toužimí, kdy to byl z naší strany v domácím prostředí výbuch. Celkově jsme pak mile překvapení, kolik lidí tady v kraji chodí na fotbal, takové návštěvy nám mohou závidět týmy z divize i ČFL.
Jako hlavní pilíř zadních řad musíte být zcela jistě spokojený, když pod vaší taktovkou tým pouze desetkrát inkasoval…
Se vším respektem k soupeřům, tak těch gólů mělo být méně, jelikož jsme dostali i góly po našich chybách, ale na druhou stranu, kdyby nebyly chyby, nebyly by góly.
Vy navíc působíte na hřišti dojmem velkého kliďase a pohodáře…
Teď jste mě rozesmál. Takový jsem, když jdu z hrací plochy, ale jakmile jsem na hřišti, tak mám přepnuto, ale asi je to věkem, když určité situace už řeším jinak. Hlavně mám rád férovou hru a disciplínu na hřišti, jak to není, tak už klidný moc nejsem (smích).
Cíl máte jasný, návrat do divize, ale prozatím jste na půl cesty, když to nejdůležitější přijde až v jarní části. Koho tedy vidíte za největšího konkurenta a co bude podle vás bude rozhodovat?
Jak říkáte, jsme teprve v půlce cesty a bude jen na nás, jak se k tomu postavíme. Největším konkurentem budou zcela jistě kluci ze Dvorů, kterým se podařilo dát dohromady zkušený tým. Ať si říká, kdo chce, co chce, jejich vedení má můj respekt, protože sport jako takový je černá díra na peníze, a oni dali dohromady takový tým, který musí být zajímavý i pro fanoušky v kraji. Rozhodovat určitě bude náš vzájemný zápas, který kdybychom vyhráli, tak si uděláme šestibodový polštář a pak už to bude jen na nás, jak to dohrajeme. Hrát roli bude také zimní příprava a také to, jak se připravíme na jarní část soutěže.
Nejdříve však budete muset absolvovat zimní přípravu, jež mezi fotbalisty není moc oblíbená, jak ji vnímáte vy?
Když jsem byl mladý, tak jsem nadával, teď budu taky (smích), ale pak u mě převládne pocit, že jsem šťastný, že mohu být v další přípravě a stále hraji, jelikož člověk věk nezastaví. A za trenéra Tichoty bude dosti výživná, protože už ta letní stála za to. Na druhou stranu si zpestříme přípravu několika přípravnými zápasy s kvalitními soupeři, což bude také zrcadlo, které nám ukáže, jak na tom jsme.
Trénovat budete do 9. prosince, pak přijde na řadu zasloužená pauza, můžete prozradit, jak ji využijete?
Určitě se nevyvalím na gauč, ale budu chodit trénovat sám. Hlavně se však budu věnovat partnerce Terce, která mě ještě za ty roky, co jsme spolu, stále nevyměnila, a také našim dvěma úžasným fenkám, Dorotce, bostonskému teriéru, a Bailey, německému boxeru.
Navíc na dveře klepou Vánoce, pomáháte tedy doma s pečením cukroví, úklidem, nebo se toho straníte?
Cukroví u nás doma moc nefrčí a úklid mi určitě není cizí, nemám s takovými věcmi žádný problém. Vánoce a svátky jako takové zbožňuji, zejména tu vánoční pohodu, pohádky a být s těmi nejmilovanějšími.
Fotbalisté si právě během vánočního období dávají pozor na svou váhu, patříte mezi ně?
Přiznám se, že přes minulé Vánoce jsem spíše nějaké to kilo shodil, tak snad se to povede i letos.
Můžete prozradit, co byste si rád pod vánočním stromkem rozbalil?
Na jednom dárku s partnerkou pracujeme (úsměv), jinak dárky neřeším, pro mě je hlavní, že budu mít moje holky u sebe, víc ke štěstí nepotřebuji.
S jakým předsevzetím půjdete do nového roku?
S tím, abychom v Ostrově udělali krajský pohár a krajský přebor, ale to nevím, jestli je to předsevzetí, nebo spíše sen. Pokud bychom udělali pohár, mohli bychom pak dostat do Ostrova například druholigový tým, což by zcela jistě potěšilo fanoušky, jelikož Ostrov je fotbalové město a klub a právě i fanoušci by si to zasloužili. Sice je to ještě daleko, ale chtěl bych všem na závěr popřát klidné svátky a všechno nejlepší do nového roku.
Načítám tabulku ...