Speciálně jsme pak v derby s Doksy (4:0) sledovali Jakuba Podaného, který válel i za Spartu nebo indickou Kalkatu a dnes je uznávaným glosátorem fotbalového dění.
„Spoustu kluků v kádru Hřebče jsem znal, což bylo dobré, jen jsem si musel zvyknout na úplně jiný fotbal, a přiznám se, že ze začátku mě to vůbec nebavilo. Z ligy má člověk zažité věci, jak otevřít malá okénka v soupeřově obraně. Tady to bylo jinak,“ usmál se Podaný, jemuž se postupně začalo dařit a dnes už je s Tomášem Jablonským a Janem Prosekem zásadní oporou Hřebče.
Skvěle jim sekunduje také hrající trenér Miroslav Novák, Podaného kamarád od dětství (vyrůstali spolu na sídlišti v Řepích). On je hlavní hybnou pákou, která dokáže skvělé borce do Hřebče přivábit.
„Všechno jsou to mí kamarádi z mládí, vědí, že máme dobrou partu, což je nejvíc. Kuba Podaný to má spojené i s prací s bossem Matějkou (narážka na Okresní přebor a manažera Sádeckého). S „Baggiem“ Tomášem Jablonským jsem hrál v Zápech, s ex-pardubickým Honzou Prosekem ve Štěchovicích,“ vysvětluje Novák.
Emoce v přeboru
Přebor, to je někdy pořádná divočina. Trenéři i hráči se kontrolují hůř než na nejvyšší úrovni a Jakub Podaný přiznává, že tady se pokusil trochu zasáhnout.
„Hra je tady někdy až moc vyhrocená, což se snažím krotit, protože sice nemůžeme hrát přáteláky, ale zase bychom k tomu měli přistupovat s nějakým respektem. Už to není vrcholový fotbal a vaše zaměstnání, ale chceme si hlavně užít víkend na hřišti. Řekl bych, že se to už daří zkorigovat, ze začátku to bylo až šílené,“ říká borec, který na podzim prožil dva úplně odlišné póly fotbalových emocí.
Zatímco se Sedlčany rozhodl zápas hlavičkou v poslední minutě, se Spartakem Příbram byl vyloučen.
„Gól si vybavuji, dostal jsem přesný centr na hlavu a je jasné, že pak propukla euforie. Co se týče toho vyloučení, podle mne se rozhodčí trochu ukvapil. Já na ně nejsem nikdy sprostý, mám respekt, dokážu pochopit chyby, které dělají i rozhodčí v první lize. Naštvalo mě, když mě okopávali, protože zatímco v první půli nechával patnáctivteřinovou výhodu, teď nedává žádnou. Přiznávám, že jsem zvýšil hlas, to byla chyba,“ kaje se borec, který si zahrál se Spartou i slavný dvojzápas s Liverpoolem.
Ligový glosátor
Aktuálně však není Jakub Podaný slavný kvůli svým hřebečským brankám, ale spíš kvůli tomu, jak trefně a bez servility umí popsat zajímavé a kontroverzní situace v českém fotbale. Válí na sociální síti Twitter, v podcastu Footcast, který má s reportérem Davidem Sobiškem, či při spolukomentování české či anglické ligy.
„S médii jsem dost akcí dělal už během aktivní kariéry a vnímám, že tam se ještě český fotbal posouvat může. Jsem rád, že i po kariéře jsem takhle mohl u fotbalu zůstat a že se mi docela daří. Než jsme se otrkal, bylo to někdy těžší, nicméně moje názory docela rezonují a fanoušci jsou s nimi ztotožněni,“ těší Podaného.
Jak se bude fotbal ve Hřebči vyvíjet dál? V zádech má schopného manažera Štěpána Sádeckého. Bývalý ekonom hokejové Sparty umí obstarat prostředky, bez nichž se fotbal dělat nedá. A pomáhá všude, kde to jde.
„Já do Hřebče vstoupil ve svých třiadvaceti letech a říkal si, že postavíme dobrý klub, který tady nebyl. Neměli jsme zázemí, hráče, neměli jsme vlastně nic. Už jako student jsem začal klub trochu sponzorovat, což předtím dělal i můj nevlastní táta. Znal jsem se navíc dobře s předsedou Jindřichem Burgerem, u něhož jsem ve škole studoval,“ říká Štěpán Sádecký s dovětkem, že je pyšný na to, jak se fotbalu ve Hřebči daří.
To se líbí i starostce rozvíjející se, už více než dvoutisícové Hřebče, Petře Piskáčkové. „Do Hřebče přišla spousta hlavně mladých rodin a vidět je to podle mne i ve fotbale, který tu má v mládeži svou tradici,“ říká Petra Piskáčková.
Mimochodem: v její rodině má prioritu jiný sport, syn Honza hraje roky hokejovou extraligy (za Kladno, Spartu, Budějovice a nyní Plzeň).
Načítám tabulku ...
46
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
