V nepřehledné situaci, kterou musel posoudit VAR, se nakonec protlačil k míči a poslal ho podél pardubického brankáře Boháče do sítě.

„Když rozhodčí studoval video, nakukoval jsem mu přes rameno. A bylo vidět, že míč hrál Pardubičák,“ usmíval se pak 26letý obránce.

Milane, konečně vítězství…

Je to velká úleva, hrozně jsme to potřebovali. Myslím, že do toho dáváme celý tým hodně. Proto jsem rád, že jsme konečně vyhráli.

Bylo to hodně o trpělivosti?

Samozřejmě. Je třeba uznat, že je to vydřené vítězství. Ale jak šly Pardubice do desíti, bylo nám jasné, že ještě víc zalezou. Chtěli jsme jejich defenzivu otevřít, bohužel se nám moc nedařilo. Je to hodně důležité vítězství, navíc zase nula vzadu.

A váš vítězný gól musel posvětit VAR. Byl jste si hned jistý, že bude platit?

Myslel jsem si, že to šlo od hráče Pardubic. Ale jistý jsem si nebyl. Přesto jsem věřil, že to bude branka, i když to rozhodčí přezkoumával strašně dlouho. Byl jsem pochopitelně nervózní. Teď jsem rád, že nám ten gól pomohl ke třem bodům.

Vy jste se v přerušené hře šel přesvědčit i osobně, když se sudí díval na video. Viděl jste tam něco?

Bylo to hodně zdálky. Ale jak jsem mu tak koukal přes rameno, bylo vidět, že to hraje Pardubičák. Říkal jsem si, že to musí uznat. Navíc na mě Limba řval z tribuny, že je to gól. To mě uklidnilo.

Věříte, že vám výhra pomůže i směrem k dalším zápasům?

Samozřejmě že jo. Kdybych tomu nevěřil, tak tady nejsem. Napáchali jsme spousty škod, ale to už je snad za námi. Musíme se od toho vítězství odpíchnout a jít dál, zápas od zápasu.

V kabině jste měl na starosti děkovačku. Co že to padlo na vás?

Tak odešel Luďa Pernica, který to měl na starosti. Někdo to musel vzít za něj. Ale trošku jsem to popletl, čekal jsem, že mi kluci víc pomůžou, ale nechali mě v tom vykoupat. Do příště se to doučím. (úsměv)