Jakubovi jsme před startem podzimní části sezóny 2010/2011 položili několik otázek.
Jakube, v kolika letech jsi začal hrát fotbal a co ti nejvíce utkvělo v paměti z tvých začátků?
Tak na to si pamatuji naprosto přesně. Naše učitelka v první třídě rozdávala přihlášky do tehdejšího Unionu. Doma mi ji můj starší bratr vyplnil a já vyrazil přes známou chebskou rokli na hřiště do Poohří na svůj první trénink. Od tehdejšího trenéra Maříka, který trénoval přípravku, jsem dostal snad nejměkčí balon, co na Unionu byl. A v tu chvíli jsem začal rozdávat radost.
Prošel jsi všemi mládežnickými týmy Unionu resp. SK Cheb. Jak bys porovnal práci s mládeží ve svém začátku a nyní?
Já měl to štěstí, že jsem byl jeden z posledních mála ročníků, který si snad v každé mládežnické kategorii zahrál ligu. Takže mě neminuly zápasy s takovými soupeři jako jsou Sparta, Slavie, Mladá Boleslav, Teplice, České Budějovice a tak dále. Za tyto zkušenosti jsem velice rád, dá se říci, že z nich těžím dodnes. Toto vše, co jsem mohl zažít, bylo důsledkem dobré práce s mládeží v tehdejším Unionu, která by se dala řadit mezi špičkové mládežnické kluby v republice. Bohužel dnešní situace v mládežnických týmech je jiná. Nemají už takové možnosti, jako jsem měl já. Možná je to zapříčiněno situací klubu, ve které se nyní nachází, ale já jsem optimista a věřím v lepší zítřky. Jelikož základna mladých nadějí v Unionu je veliká a pracují s nimi ochotní, šikovní trenéři, kteří to nedělají pouze z povinnosti, ale z lásky k fotbalu.
Jak bys zhodnotil minulou sezonu?
Minulá sezona byla těžká především psychicky. Byla hlavně ovlivněna incidentem z druhého kola, po kterém následovala neúnosná pokuta pro klub. Odečtení bodů, nezbytnost hrát tři domácí zápasy čtyřicet kilometrů od domova. Mladý tým tuto těžkou zkoušku zvládl i díky velké pomoci fanoušků a funkcionářů klubu. Ale na druhou stranu všechno zlé je pro něco dobré. Byl jsem rád, že jsme se semkli a udrželi se v soutěži.
V přípravných zápasech je vidět, že jsi stabilní součástí základní sestavy. Jak vidíš ambice Unionu v nastávající sezoně?
Za to, že nastupuju, jsem velmi rád. A budu se snažit vždy odvádět maximum pro klub. Co se týče našich ambicí, tak tady bych chtěl být trochu nekompromisní. Tým je spolu už přes dva roky a nějaké výmluvy týkající se věku některých hráčů už nejsou na místě. Už bychom přece jenom měli trápit špičku tabulky a být pro soupeře hrozbou jak doma, tak i venku. Ale k tomu především potřebujeme stabilizovat výkonnost, jelikož naše forma je nevyrovnaná, což dokazují naše odehrané přátelské zápasy. Zápas s Františkovými Lázněmi nebyl podle našich představ, možná to bylo i tím, že do zápasu zasáhlo skoro dvacet hráčů a někteří za nás hráli poprvé. Naopak tomu bylo v zápase s Karlovými Vary, a to v první půli, kdy jsme dokázali, že můžeme hrát vyrovnanou partii i se silným třetiligovým soupeřem. Zato zápas s FC Cheb byl naprostou fraškou z naší strany, což mě velice mrzí a rád bych se tímto našim fanouškům omluvil. Takhle se prostě fotbal v dresu chebského Unionu nehraje!!! Pokud se nám podaří navázat na zápas s Vary, věřím, že můžeme bojovat o pozice v první pětce.
Trenér Šebesta zapojuje do tréninkového procesu i speciální druhy cvičení (aerobik, anaerobní hry…). Co si myslíš o těchto typech cvičení?
Tak je pravda, že se Šebestiánem (Miroslavem Šebestou) je příprava zajímavá a zažil jsem ji asi vůbec poprvé. Téměř všechny tréninky probíhaly na hřišti s balonem, ale nebyly o nic míň náročné než tréninky s panem Mičincem (kdy mi bylo kolikrát na zvracení). A co se týče aerobiku, tak to je moje silná stránka. I když některým chlapcům to dělalo velké problémy.
Co bys vzkázal vašim fanouškům do nové sezony?
Ať mají pevné nervy při zápasech, které nebudou zrovna ideální a ať nás podporují se stejnou intenzitou jako doposud a my se jim za to budeme snažit odvděčit našimi výkony a výsledky.
ZDENĚK VOLF
