Kliknutím zvětšíte
Poté si ho Dukla Praha stáhla zpět. Na jaře oblékl dres celku z Julisky devětkrát a dal v naší nejvyšší soutěži dvě branky. První ligu si zahrál i v Olomouci a Opavě, v zimní přestávce se teď vrátil do Baníku Sokolov.
Bidje, fanoušci Sokolova vás znají velmi dobře z dřívějšího působení v našem klubu. Můžete se přesto krátce představit?
Ahoj, jmenuji se Bidje Manzia a je mi 25 let. Pocházím z Demokratické republiky Kongo. Fotbal hraji odmalička, kdy jsem hrával u nás ve škole, a již jako malé dítě jsem měl sen stát se profesionálním fotbalistou. Fotbal je mou vášní od mých prvních krůčků.
Jak vypadal váš život v Kongu a kdo vás k fotbalu přivedl?
Má rodina bydlí ve městě Kinshasa, hlavním městě Konga. Toto město má obyvatel asi jako celá Česká republika, kolem deseti milionů. K fotbalu mě přivedli moji starší bratři, kteří též hráli fotbal. Rád jsem sledoval jejich zápasy, tréninky a moje maminka mi vždy nadávala, abych si raději plnil úkoly do školy. U nás v Kongu je však fotbal na úplně jiné úrovni a snem každého kluka je odejít hrát do Evropy. Já jsem velmi rád, že se mi tento sen vyplnil.
A jak jste se vlastně dostal zrovna k nám, do České republiky?
V Kongu jsem nastupoval za klub Shark, ve kterém se mi velmi dařilo, a vše vyvrcholilo pozvánkou do národního týmu Konga. Tam jsem výkonem též nezklamal a brzy mi přišla první nabídka do tuniského klubu Etoile Sportif. V Tunisku jsem nakonec odehrál jeden zápas, poté mi zavolal francouzský manažer s nabídkou hrát fotbal v České republice. Za nabídku jsem byl rád, ale po konci telefonátu jsem si uvědomil, že ani nevím, kde se Česká republika nachází, ten název jsem znal pouze z her na Playstationu (smích). Po příjezdu do České republiky jsem se cítil jako bobaři z filmu Kokosy na sněhu. Byla zde velká zima, na kterou jsem nikdy nebyl zvyklý, a musel jsem to přijmout jako výzvu. Ovšem i dnes bych zimu nejraději přečkal někde v teplých krajích (smích).
Se Sokolovem máte bohaté zkušenosti z dřívějšího působení, jak jste na Baník vzpomínal?
Jen a jen dobře. Odehrál jsem zde dvanáct zápasů a v tom posledním se mi podařilo nasázet hattrick. Měl jsem velkou radost, když se mi v lednu naskytla možnost se sem vrátit, a s nadšením ji přijal. Velmi jsem se těšil na staré přátele Dvořáky a Víťu Vrtělku, ale i další.
Po prvním zdejším angažmá jste prošel Duklou Praha, Sigmou Olomouc a Opavou, kde jste se cítil nejlépe?
Velmi těžko říct, každý klub má své výhody a nevýhody.
S jakým cílem jste do Sokolova přišel?
Vyhrát co nejvíce utkání a zachránit druhou ligu v Sokolově.
V Brně začal Baník jaro neúspěšně. Na hřišti byl Sokolov ovšem velmi blízko k bodovému zisku, proč to nevyšlo?
Strašně nás mrzí nevyužité příležitosti, já sám jich měl několik a velmi mě to mrzí. Herně jsme na tom však byli lépe než domácí Zbrojovka.
Jak vnímáte současnou situaci ohledně pandemie a s tím i spojených nutných opatření?
Je to velmi těžká situace pro každého z nás. Zdraví nás všech je samozřejmě na prvním místě a všichni se tomu musíme přizpůsobit a dodržovat nutná opatření. Snažím se chodit každý den běhat kolem domu na pole, kde je téměř nulový výskyt lidí. Důležité však je v této situaci zůstat pozitivní.
Jaký je váš oblíbený klub?
Miluji Real Madrid a nevynechám jediný zápas tohoto klubu. Mým oblíbeným hráčem je velká legenda Cristiano Ronaldo, který je také mým vzorem po celou mou kariéru.
Máte nějaký vzkaz pro naše čtenáře nebo fanoušky?
Buďte na sebe opatrní a hlavně zůstaňte zdraví. Po tomto zápase s nepříjemným virem přijdou těžké zápasy na hřišti a my vám ukážeme, že druhá liga do Sokolova patří!
Aleš Zeman, Zdeněk Plachý
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
