Galerie: Rekonstrukce podoby 4000 let staré ženy

Žena, jež byla pohřbena před 4000 lety u Pardubic, měla drobnější postavu, světlou pleť, hnědé vlasy a hnědé oči posazené  široko od sebe a výraznou bradu. Žena vybraná vědci pro ztvárnění podoby zemřela ve věku kolem 35 let a pocházela z vyšší společenské vrstvy starší doby bronzové. Pohřbená byla v Mikulovicích u Pardubic s přepychovou výbavou. Jak uvádí archeolog Michal Ernée z Archeologického ústavu Akademie věd, její hrob je nejbohatším ženským hrobem tzv. únětické kultury a jeden z nejbohatších v tehdejší Evropě. „Záhy se ukázalo, že mikulovické pohřebiště je pravým zlatým dolem, a to nejen bohatstvím pohřebních výbav místních nebožtíků, ale zejména nepřeberným množstvím zcela unikátních informací o tomto období.“ Přesná rekonstrukce byla možná díky téměř kompletně dochované lebce pohřbené ženy a také díky provedené analýze archaické DNA, získané z kosti pohřbené ženy. „Analýza nám nejen potvrdila údaje o pohlaví pohřbené ženy, ale umožnila získat i bližší informace o barvě její kůže, vlasů a očí. Toto jiným způsobem než analýzou DNA získat nelze,“ zdůrazňuje Eva Vaníčková. „Přesné a vědecky podložené informace nám umožňují získat daleko reálnější představu o jejím vzhledu,“ vysvětluje antropoložka Eva Vaníčková. "Není to žádná spekulace ani umělecká představa," dodává k výsledné rekonstrukci. Pohřbená měla celkem pět bronzových náramků, tři bronzové jehlice, dvě zlaté záušnice a především nádherný třířadý jantarový náhrdelník složený z více než 400 korálků a nejméně pěti tzv. rozřaďovačů. Území dnešních Čech se od jiných oblastí liší z archeologického hlediska právě masovým výskytem jantaru v hrobech původních obyvatel. Zlaté vlasové šperky z bohatého ženského hrobu č. 2, odkud pochází žena, jejíž podobu teď vědci rekonstruovali. Kostrová pohřebiště jsou pro archeology dle jejich slov „darem z nebes“. Proti jiným typům nalezišť obsahují lidské kostry, pohřební výbavu zemřelých a další důležité předměty. Ve dvaceti sedmi mikulovických hrobech našli vědci 900 jantarových předmětů, což je i v celoevropském měřítku výjimečné. „Pozorujeme vzrůstající poptávku po 'živých', trojrozměrných a pokud možno co nejrealističtějších výstupech. Myslím, že současné generaci vyrůstající v 'digitálním prostředí' to umožňuje vnímat výsledky archeologických výzkumů ve srozumitelné podobě.“