Historie Sboru dobrovolných hasičů v Hranicích sahá až do roku 1868.

Důvodem jeho vzniku byl 24. června 1868 požár ve Studánce, kterému padlo za oběť pět domů a tím zůstalo několik rodin bez střechy nad hlavou. Téhož roku v létě lehl popelem statek číslo 117 v Rossbachu, kde uhořel švec, který na statku bydlel. Toto neštěstí vedlo k zamyšlení místních mužů, zvláště pak továrníka Karla Hartensteina a Gustava Müllera o založení místního hasičského sboru. Dle prvních záznamů vznikl oběžník, kde místní muži svým podpisem stvrdili souhlas se vstupem do sboru.

K dispozici měli jednu stříkačku. Ta potřebovala k obsluze větší počet mužů. Obec ji pořídila v roce 1850. Hasiči měli k dispozici pár obyčejných žebříků a hasičských háků. Hasičský domeček se toho času nacházel na náměstí naproti později postavené lékárně.

První velitel Karel Hartenstain dal pokyny k činnosti hasičů a jako první nutnost se ukázalo pořízení ruční stříkačky s větším počtem hadic. Jak ale hasiči zjistili, nevešla se jim do původní hasičárny a tak musel být postaven druhý hasičský domek na dolním konci náměstí. Tam byla později zřízena první hasičská zbrojnice s věží. 30. července 1893 začal slavit sbor dobrovolných hasičů 25. výročí a 12. krajský hasičský den.

V roce 1894 byla opět na řadě volba nového velitele sboru. Byl vybrán muž z řady hasičů jménem Johann Mühling. V roce 1899 z důvodů drobných nedorozumění odstoupil. Za necelý rok převzal velení vrchní pan učitel Adam Müller, pak se velení opět ujal Johann Mühling. Velel nepřetržitě do roku 1929. Od roku 1906 do roku 1929 byl Johann Mühling také členem krajského hasičského sboru, kde rovněž každoročně prováděl inspekce hasičského sboru v okrese Aš.

V roce 1900 přispěl k rozšíření výbavy sboru mechanický žebřík značky Magirus, který měřil 12 metrů.
Tím bylo vybavení na tuto dobu skoro dokonalé.
První světová válka 1914 – 1918 dala hasičskému sboru velkou ránu. Protože všichni vyškolení aktivní hasiči byli postupně odveleni jeden po druhém. Hrstka starších hasičů zůstala, ti se starali a udržovali přístroje v pohotovostním stavu.

Druhá světová válka způsobila všude opět mezery v řadách hasičů, jelikož byli povoláni do války. Musely vzniknout mládežnické hasičské jednotky.

V současné době působí na místě starosty sboru Petr Strunz.
„Sbor má v současné chvíli 36 členů,“ představil. „Ve výjezdové jednotce je 11 mužů.“

Město Hranice přispívá každoročně částkou 130 tisíc korun na provoz hasičů. „Letos je to víc, asi 200 tisíc korun, protože se mluvilo o výměně plechových vrat za shrnovací,“ řekl Strunz.

Co se týká výstroje, všichni členové mají nové oblečení. „Jen nováčci dostanou starší,“ smál se Strunz.
Ve výbavě zbrojnice je Tatra, nově opravená, Trambus a Avie. Tatru dostal SDH od ašských profesionálů, ale musel ji nechat rekonstruovat. Částečně si chlapi poradili sami.

„Dostali jsme stotisícovou dotaci, za kterou jsme nechali udělat nástřik barvou,“ doplnil hasičský starosta.
Problém, se kterým se ale hasiči potýkají, je ten, že je zaměstnavatelé neradi uvolňují na zásahy v pracovní době. „Podle mě by to mělo být uzákoněno,“ poznamenal Štrunz. „Když hoří přes den a my jsme v práci, prostě k zásahu nejdeme,“ uvedl.
V listopadu loňského roku si hranický sbor připomněl již 140. výročí založení. Oslavy trvaly celý den a představila se nejen stará garda z Hranic, ale také mladí z okolních obcí. „Jsme druhý nejstarší sbor v České republice,“ pochlubil se Strunz.