Její kariéru většinu času doprovázel její otec, trenér a sportovní ředitel kynžvartského týmu Radek Dvořák. Dvořáková, která je aktuálně členkou širšího kádr české reprezentace, část své hráčské kariéry strávila také v Mostě, kde si zahrála nejprestižnější evropskou klubovou soutěž Ligu mistrů. S Kynžvartem v právě skončené sezoně dosáhla na dvě stříbra, první, které se zapsalo do historie kynžvartské historie zlatým písmem, získala se svými spoluhráčkami v MOL Lize, druhý pak v Českém poháru. Nejen o tom jsme si s Dvořákovou, kterou čeká nová výzva na domácí či zahraniční scéně povídali.

Veroniko, máte za sebou čtyři sezony v Kynžvartu, jak by jste se hodnotila?

Hodnotím je velice pozitivně. Za tu dobu jsme s holkami zvládly utvořit skvělý kolektiv a udělaly jsme velký kus práce. Taktéž po herní stránce jsme zaznamenaly výrazný posun kupředu.

Kynžvart se prakticky během chvilky probojoval mezi házenkářskou smetánku, což určitě muselo potěšit?

Samozřejmě. Když jsem do Kynžvartu přicházela, hrála se první liga. V následujícím roce jsme se probojovaly do nejvyšší MOL Ligy, kde se nám hned v tomtéž roce podařilo dostat do play-off MOL Ligy a skončit na čtvrtém místě. Taktéž jsme se probojovali do finále Českého poháru, kde jsme nestačili na Baník Most. I přesto si myslím, že to byla nezapomenutelná sezóna a dokázali jsme, že má Kynžvart v nejvyšší lize své místo. To potvrzuje i letošní sezóna, která byla podle mého názoru velice úspěšná. Celkově jsem na holky moc pyšná za úspěchy, které jsme společně dokázaly. Ať už se jedná o osmifinále Evropského poháru, finále Českého poháru nebo finále Mol ligy.

Během vašeho angažmá, jste si zahrála dvě finále v Českém poháru a naposledy pak finále MOL Ligy…

Ano. Mám z toho velkou radost a moc bych holkám přála, aby si takových finále zahrály co nejvíce a nejlépe se šťastným koncem.

Navíc proti Mostu, kde jste strávila několik sezon, kde jste okusila také nástrahy věhlasné Ligy mistrů…

Zahrát si Ligu mistrů bylo splnění mého házenkářského snu. Tato zkušenost pro mě znamenala velký zážitek, ve všech ohledech a jsem moc ráda, že jsem si to mohla zažít.

Můžete tedy srovnat vaše působení v Mostě a Kynžvartu, co se týče profesionality, přístupu k hráčkám, zápasového vytížení…

Most a Kynžvart patří svým zázemím, dovolím si říci, mezi nejprofesionálnější ženské kluby v České republice. Největší rozdíl mezi působením v těchto týmech vidím v tom, že v Mostě jsem jako mladá hráčka sbírala cenné zkušenosti, seznamovala se s nejvyšší ligou a učila od zkušenějších hráček. Naopak v Kynžvartu jsem měla možnost tyto zkušenosti zúročit, jelikož jsem v zápasech dostávala více herního prostoru.

Vy jste se navíc díky skvělým výkonům dostala také do širšího kádru české reprezentace, což je asi pro každou hráčku vrchol kariéry…

Již od žákovských kategorií, asi jako většina mladých házenkářek, jsem doufala, že si v reprezentaci jednou zahraji. Když mi přišla pozvánka na reprezentační sraz, měla jsem ohromnou radost. Myslím, že je to pro každého čest být součástí reprezentačního týmu.