Pozor, s novým karlovarským trenérem stejného jména nehledejte žádnou spojitost. Zatímco olympijský vítěz z Nagana pochází z Opavy, mladší David Moravec je z Vysočiny, kraji zaslíbeném hokeji, i když on ho v žáčcích kombinoval s fotbalem.
„To ani nevím, jak se seběhlo. Ještě když jsem byl v Jihlavě v dorostu, chodil jsem si zakopat s klukama u nás na vesnici,“ usmál se David Moravec v rozhovoru pro Deník.
Teď už se naplno věnuje v hokeji a karlovarská Energie je pro něho novou výzvou.
Jak si probíhá seznamování s Karlovými Vary?
Město už jsem jakž takž viděl, ale ještě na tom budu muset zapracovat. Bydlím tady, takže bude čas na nějaké delší procházky, abych koukl, jak to tady chodí.
A v týmu už jste se zabydlel?
Hned jak jsem přišel, kluci mě vzali mezi sebe, takže to je super. Bylo fajn, že jsem s nimi naskočil už do letní přípravy. Odjel jsem téměř všechno s nimi, i když jsem se připojil trošku déle, protože jsem měl antibiotika.
Znal jste někoho z nových spoluhráčů blíže?
V reprezentaci jsem hrál s Robinem Sapouškem, který se teď v létě vrátil do Karlových Varů. Jinak moc ne, ale už jsem stihl poznat, že mančaft je tady výbornej, kluci jsou fakt super.
Co vás přilákalo za zámoří zpátky do české extraligy?
V Halifaxu jsem odehrál dvě sezóny a čekal jsem, jestli přijde nějaká nabídka třeba z AHL. Ale to se nepovedlo, takže jsme zvažovali, co dál. Navíc jsem měnil agenta. Když se ozvaly Vary, bylo jasné, že půjdu zpátky do Česka.
Rozhodlo, že ozvaly jako první?
No, seběhlo se to hodně rychle od chvíle, kdy mě kontaktoval pan Kalous (manažer Energie – pozn. aut.). Cítil jsem od nich takový ten chtíč, měli velký zájem.
Energie přestavuje nový tým, v mančaftu je hodně nováčků. Může to pro vás být výhoda?
Nevím, já jsem moc nekoukal, jak hráli kluci minulou sezonu, Ale vím, že tady probíhá určitá přestavba mančaftu. Přišlo hodně novýh hráčů, opory zůstaly. Myslím si, že máme dobrý tým, teď to jenom ukázat na ledě.
Vnímáte, že byste měl být zrovna vy tím obráncem, na kterého budou Karlovy Vary hodně sázet?
Uvidíme, na takového úvahy je ještě brzy. Každý tady začíná od nuly a je úplně jedno, jestli jsem mladý nebo starý. Rozhodne, jak kdo bude hrát na ledě, takovou porci minut pak dostane.
Jaké byly dva roky v zámoří?
Bylo to super, i když první rok byl pro mě těžší. Já jsem angličtinu ve škole úplně moc nepostřehl. (úsměv) Uměl jsem jen základní slova, to vám tam moc nepomůže. Pro mě to byl úplně nový začátek jiný styl hry, zjišťoval jsem, jak to tam chodí. Měl jsem naštěstí skvělou rodinu, ve který jsem bydlel, to mně hodně pomohlo do začátku. Ale i kluci z mančaftu.
Máte někde v hlavě, že byste se chtěl za moře vrátit? Třeba do nejslavnější soutěže světa?
Tak to je asi sen každého hokejisty. Já na tom budu pracovat každý den, abych se posunul a byl lepší. Důležité je, abych podával dobré výkony na ledě a pak uvidíme, jestli přijde další šance nebo ne. Ale ale určitě bych se tam chtěl jednou vrátit.
V extralize nejste ani přes nízký věk žádný zajíc, naskočil jste do ní hodně brzy. Dá se říct, že teď můžete zúročit zkušenosti?
Já chci hlavně poděkovat Boleslavi, že mi pomohli do dospělého hokeje. Teď jsem byl dva roky v Kanadě, extraliga bude zase trošku jiná. Budu si muset zvyknout na jiný styl, hráči budou podle mě silnější, vyšší. Budu se muset trošku aklimatizovat.
Čekáte jinou extraligu, jak jste se za ty dva roky změnil vy?
(usměje se) To nevím, snad jsem v Kanadě něco pochytil, hrozně rychle se tam bruslilo, jak jsou tam menší hřiště. Takže bych řekl, že to využiju tady na velkém kluzišti.
A taky asi využije angličtinu, do Energie přišlo pět cizinců…
Jo, už od prvního tréninku klukům některé věci překládám. Pár cvičení moc nerozuměli. A já už teď rád mluvím anglicky, nestydím se, takže rád pomůžu.
V jednom ze starších rozhovorů jste říkal, že hokej je pro vás vším. Platí to pořád, nebo jste změnil pohled na svět?
Určitě to tak je. Já jenom doufám, že někdy dostuduju střední školu. Teď mě čeká maturita, ještě pár předmětů mně chybí. Doufám, že se to povede a rodiče na mě budou pyšný. Pak už to bude kompletně čistě hokej. (úsměv)
V úvodu už byla řeč o kouči Davidu Moravcovi, dřív se to hodně rozebíralo, teď už každý ví, že nejste příbuzní?
Jo těch otázek, jak jsem dostával v úvodu kariéry hrozně moc. Vlastně skoro každý rozhovor se kolem toho točil. Ale už je to snad jasné. Je fajn být v jednom týmu. Věřím, že on je super trenér a pomůže mi do budoucna. Zatím mám jen samé pozitivní věci.
Jaké to je pracovat pod takovými legendami? Oni s kolegou Pavlem Paterou patří do zlaté generace českého hokeje…
Nevím jaké lepší trenéry, než tyhle dva bych si mohl přát. Pana Pateru znám už z Boleslavi, byl tam výborný trenér. To samé si myslím o panu Moravcovi. Už se těším na sezonu, jak budeme spolupracovat.
Co říkáte na jejich hráčské úspěchy?
Znám to jenom z doslechu, ale je neuvěřitelné, co dokázali. To se jen tak někomu nepovede, podobné úspěchy má v Česku jen pár lidí. Klobouk dolů před tím, co dokázali.
Kdo býval vaším vzorem v mládí?
Když jsem začínal s hokejem a fotbalem, nějak jsem to neřešil. No a pak? Asi klasicky Jaromír Jágr, to byl asi vzor každého. Jen postupem času, jak jsem starší, tak se koukám na kluky z NHL a tam tam mám pár kluků, na který se koukám a obdivuju je.
