Ačkoliv se národní tým nedostal přes čtvrtfinále, kde jej vyřadil domácí výběr, nasbíral šestnáctiletý Bednář další cenné zkušenosti. Co řekl o spoluhráčích, draftu NHL a nadcházející sezoně v Energii?

Honzo, jaký to je pocit, se v šestnácti letech zúčastnit mistrovství světa do osmnácti let?

Krásný pocit! Obrovská zkušenost, obzvlášť s takovým týmem, jaký jsme tu měli. Myslím, že jsme byli výborná parta. Pocity krásné, ale ne z posledního zápasu, který jsme nedokázali vyhrát, a tak jedeme smutně domů.

Nebyl jsi překvapený, když tě trenér nasadil do prvního utkání jako jedničku? Necítil jsi nervozitu?

Já před zápasy nervózní nebývám, ale musím říct, že trošku to se mnou zamávalo. My jsme tady opravdu nehráli na to, kdo je jednička a kdo dvojka. Všichni tři gólmani jsme utvořili takový „minitým“ a podporovali jsme se. Když chytal jeden, ostatní mu přáli, aby se mu to povedlo. V tom rozhodně nebyl problém.

Na začátku turnaje tě potkalo zranění, bylo těžké se na konci vrátit do branky?

Neřekl bych, že jsem se úplně zranil, ale natekla mi noha, takže jsem nemohl nastoupit. Ale jak říkám, všichni tři gólmani byli připraveni na to, že kdokoliv tam může jít. Škorpas (Jan Škorpík) s Pářou (Lukáš Pařík) jsou výborní gólmani, kteří, když je potřeba, umí zachytat a podržet. Obzvlášť Pářa odchytal výborné mistrovství a já bych mu chtěl popřát co nejvíc štěstí do další kariéry, protože si myslím, že má výborně našlápnuto.

Takže ačkoliv jsi nejmladší, s kolegy se ti vycházelo výborně?

Já jsem vlastně v tomto týmu poprvé. Musím říct, že jsem byl i trochu překvapený, jak to tady chodí a jak spolu kluci vychází. Všichni hráči do jednoho, opravdu parádní parta. Já si jen přeji, abych i nadále hrál v takových týmech, jako byl tento.

Atletický klub SC Start Karlovy Vary odstartoval ve středu 1. května novou sezonu Prvomájovými atletickými závody.
FOTO: Prvomájové atletické závody

Měl jsi čas v průběhu turnaje poznávat město?

Volné dny jsme měli, určitě jsme se několikrát byli projít. Umea je hezké město, ale všichni jsme sem přijeli hrát hokej, ne nikam za památkami.

Vrátil by ses sem někdy v budoucnu?

Pokud by tu byla nějaká hokejová akce, tak proč ne. Mně se tady líbí, Švédsko je hezká země, ale co si budeme namlouvat, Česko je Česko, tam jsem doma a líbí se mi tam nejvíc.

Příští rok již budeš mít věk na draft. Myslíš na to nějak, sleduješ žebříčky prospektů?

Musím se přiznat, že takové žebříčky moc nesleduji. Samozřejmě vnímám, že příští rok bych měl jít na draft, ale všechno se to bude odvíjet od toho, jak budu chytat v klubu, jaké budu podávat výkony v reprezentaci, pokud se v ní udržím. Pokud bych byl jakkoliv draftovaný, bude to ohromná čest. Vlastně jsem nad tím ani nikdy moc nepřemýšlel, že bych jednou mohl někým být draftovaný.

Pokud budeš draftován, přijde rozhodování mezi tím, zůstat v Česku, nebo odejít do zámoří…

Můj sen vždy byl, je a bude jednoho dne si zahrát v NHL. Nedokážu teď říct, prostě jak to přijde, tak to bude. Pokud by se mi povedlo, že bych byl draftovaný, bylo by to přemýšlení namístě, ale zatím je to pořád ještě celý rok, dost času. Já si musím v letní přípravě zamakat a mít dobrou sezonu v klubu, až pak to přijde.

Když jsi nakousl sezonu v klubu, jaké máš vůbec cíle do nadcházejícího ročníku?

Nevím. Jakmile přijedu do Varů, budu se snažit bojovat o nejlepší post v extralize. Pokud to nevyjde, tak to prostě nevyjde, takový je hokejový život. Určitě bych chtěl zabojovat o místo v extralize a odchytat tam co nejvíce zápasů.