Ne nadarmo se mu říká zámek pokladů. Zámek Kynžvart opravdu ukrývá ty nejvzácnější odkazy našich předků. Jeden z těchto skvostů se stal první movitou UNESCO památkou v Karlovarském kraji. Vzácná Kynžvartská daguerrotypie je v současné době zapůjčená do expozice Národního technického muzea v Praze, ale do dvou let by se měla vrátit zpátky domů. Mezitím pro ni na zámku vytvoří moderní expozici.

„Nová moderní expozice vznikne v přízemí jižního křídla zámku,“ informoval kastelán Ondřej Cink. Návštěvnický okruh, kde návštěvníci budou moci daguerrotypii spatřit, bude muset mít speciální zabezpečení. Navíc samotná památka potřebuje optimální vlhkost, teplotu, osvit a inertní atmosféru uvnitř schránky. Kynžvartská daguerrotypie sice na první pohled vypadá nenápadně, ale zdání klame. Úplně obyčejně vypadající postříbřená destička, na které je na dnešní dobu nekvalitně zachyceno zátiší uměleckého ateliéru, je totiž vůbec první svého druhu.

„Je mimořádná také tím, že se na ní zachovalo dokonce i věnování vlastnoručně napsané objevitelem této metody zachycení obrazu Louisem Jacquesem Madné Daguerrem,“ uvedl kastelán. Kancléři Metternichovi ji autor osobně věnoval v roce 1839, tedy ještě předtím, než svůj vynález zveřejnil. Daguerrotypií, které jsou vlastně předchůdci fotografie, mají na kynžvartském zámku více. Jednou z nich je pohled na právě dokončený Kynžvart nebo údajná podobizna knížete Richarda Metternicha v mládí. I tyto památky by se měly stát součástí nové expozice.

„Hlavním exponátem bude daguerrotypie, ale v moderní expozici bychom chtěli vystavit i soubor oltářních obrazů Bernarda Strigela nebo nejstarší rukopis, zlomek pěti knih Mojžíšových z konce 8. století,“ dodal Ondřej Cink.