Kliknutím zvětšítePrávě toto představení zvolil umělecký šéf a režisér Zdeněk Bartoš jako podklad páté spolupráce činohry Karlovarského městského divadla a Západočeského divadla v Chebu. Karlovarští diváci už mohli představení vidět uplynulou sobotu, ty chebské čeká premiéra v sobotu 16. března.
„Autor Jaroslav Žák, středoškolský profesor, napsal tuto hru podle vlastní ´přírodopisné studie´ Študáci a kantoři pro slavného režiséra Emila Františka Buriana, který ji uvedl ve svém Déčku v srpnu 1937,“ vysvětlila dramaturgyně Petra Richter Kohutová. „Ještě před válkou byla látka zfilmována režisérem Martinem Fričem, film je dodnes v televizi uváděn – mimo jiné proto, že se honosí vynikajícím obsazením. Vedle Cesty do hlubin študákovy duše z roku 1938 se Škola, i když s vážnějším motivem ´soudu´ sextána Benetky, řadí mezi nejoblíbenější prvorepublikově idylické sondy do prostředí středoškolské mládeže,“ podotkla dramaturgyně.
K představení se pojí hned několik historických zajímavostí. „Vcelku pikantně působí, že při předválečném brněnském uvedení byl středoškolákům zakázán vstup na představení, nebo fakt, že když Jaroslav Žák na konci třicátých let uspořádal přednáškové turné Študáci na jevišti, v literatuře a ve skutečnosti, byl kritizován Ústředním spolkem československých profesorů pro snižování vážnosti profesorského stavu – a málem postaven před soud,“ řekla dramaturgyně.
Představení pojalo chebské a karlovarské divadlo jako muzikálovou komedii, a tak herce živě doprovázejí hráči karlovarského Big Bandu a další hosté.
„Režie se ujal Zdeněk Bartoš, který je podepsán také pod předchozími inscenacemi hudebně-dramatického žánru, jež bylo nutno přizpůsobit podmínkám karlovarského i chebského jeviště,“ vysvětlila dramaturgyně. „O hudební aranžmá a nastudování se postaral Matěj Kroupa s pomocí korepetitorky Ireny Žídkové; hudební doprovod náročných pěveckých čísel obstaral tentokrát karlovarský Big Band a hosté, choreografie se již tradičně ujala Ivana Dukić. A ve scéně Jana Brejchy a kostýmech Andrey Králové se budou pohybovat herci karlovarští i chebští.
„A pozor – v naší muzikálové komedii se setkáte s jinými hudebními čísly než těmi, se kterými bývá Škola základ života obvykle spojována – a k tomu nekončíme vyloučením sextána Benetky jako ve filmu či v jiných divadlech: u nás se dozvíte, jak to se všemi študáky a kantory nakonec dopadlo,“ upozorňuje Petra Richter Kohutová.
„Oblibu komedie dokazují mnohá uvedení na českých jevištích – režisérka Hana Burešová se ke Škole vrátila dokonce čtyřikrát, nejslavnější je její inscenace z Divadla v Dlouhé; dále se komedie objevila v Plzni, Kladně, Příbrami, Ostravě, Jihlavě…,“ vyjmenovala dramaturgyně několik příkladů. „Snad to způsobuje univerzálnost tématu – opravdovost a touha po životě studentstva versus zkostnatělost a pokrytectví profesorů – a všeobecná znalost a obliba školního prostředí. Příčinou ale může být i lehkost a vtip, které Žákově komedii v žádném případě nelze upřít, a hlášky, které zlidověly. Svou roli jistě sehrávají i často přidávaná hudební čísla – a také půvab retra, jež má na našich jevištích čím dál častěji své místo a zdá se, že si jej diváci s potěšením vychutnávají,“ dodala.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
