„Někdy je pro nás až překvapivé, ale radostné, že nejmladší návštěvníci postavy Spejbla a Hurvínka většinou znají. Znají také jejich kamarády Máničku a pejska Žeryka. Rodičům a prarodičům patří uznání, že své ratolesti učí o slávě a významu těchto původem plzeňských loutek,“ říká pedagožka Muzea loutek Plzeň Jana Košová.

Postavičku s velkými uši, holou hlavou a ve fraku vytvořil na Skupův návrh řezbář Karel Nosek. Skupa chtěl touto postavou karikovat užvaněné měšťáky, kteří posedávají po hospodách a do všeho se pletou, aniž by čemukoli rozuměli. A to se mu povedlo. Začínal jako artista po boku Kašpárka, další legendární postav české loutkářské scény. Později dostal Spejbl jako doprovod i svého syna Hurvínka, kterou jako překvapení vytvořil Noskův synovec Gustav. Teprve s jeho příchodem dostala představení ty pravé grády tak, jak je známe dnes.

Zdroj: Youtube

Za druhé světové války dokonce skončily loutky Spejbla a Hurvínka v trezoru gestapa. Po osvobození je američtí vojáci vyhodili na smetiště, odkud je zachránil plzeňský školák.

Kromě divadelních vystoupení se Spejbl s Hurvínkem objevili také v rozhlase, na gramofonových deskách a v knihách. V roce 1930 založil Josef Skupa v Plzni první profesionální loutkovou scénu v tehdejším Československu.

Spejbl zanechal svoji stopu nejen po celém světě, ale i ve vesmíru. V roce 1997 po něm pojmenovala česká astronomka Lenka Kotková asteroid, který objevila.

Pavel Režný v roli Smrti v muzikálu Elisabeth.
Smrt přinesla Pavlu Režnému Cenu Thálie