Western, hudba andělů, pařížský salon. Dechy třikrát jinak přichystal letos lidem v regionu Festival uprostřed Evropy. Na plném nádvoří německého hradu Hohenberg u Chebu koncertovali pod širým nebem jazzující Pražští žesťoví sólisté, poutní chrám v Chlumu Svaté Maří vyprodali mezinárodní Les haulz et les bas s renesančními šalmaji, pumorty nebo pozouny a lázeňský palác Radium v Jáchymově rozezněl šarmantní modernou hofský kvintet Atrium.

Hraniční hrad Hohenberg letos hostil festival poprvé a na vystoupení šesti pražských hráčů na žestě pod vedením elitního českého trumpetisty Miroslava Kejmara pod širým nebem přišly na romantické hradní nádvoří stovky místních lidí. Z věže přímo nad podiem shlíželi důstojně ze svého hnízda čápi a občas se k hudebníkům razantně přidalo i kroužící hejno štěbetajících vlaštovek. Posluchači se dočkali samých slavných kusů včetně Bachova Ariosa nebo Dvořákova Larga z Novosvětské či Humoresky.

Do Gershwinovy svity Porgy a Bess přišel ale z nebe náhlý liják, který zahnal hudebníky i početné publikum do nedalekého půvabného kostela. Zde mírně provlhlí Kejmarovci nenuceně pokračovali říznými jazzovými šlágry typu Ellingtonovy It Don´t Mean a Thing a nakonec nekompromisně vyslali do nadšených kostelních lavic i sérii legendárních Morriconeových melodií k filmovému westernu Tenkrát na Západě. Ovace, jaké následovaly, prý tento svatostánek ještě nezažil.

Zcela jinou atmosféru měl festivalový dechový koncert v chlumské poutní bazilice, kde usměvavá čtveřice Les haulz et les bas (Výšiny a níže) oživila renesanční hudbu připisovanou andělům. Soudě podle ní jsou andělé dosti veselá až rozpustilá společnost. Výstřední a syrové renesanční nástroje a značný dobový prostor pro improvizaci hudebníků zdvihaly publikum od divokého tance přes slavnostní fanfáry k vznešeným vícehlasům.

Klasické dechové kvinteto Atrium z Hofu přeneslo zase početné lázeňské publikum v Jáchymově do Paříže 19. a začátku 20. století elegantní hudbou Reichovou a Ibertovou. V uvolněné prázdninové lázeňské atmosféře lidé odměnili neformálním aplausem i s jazzem experimentující Barberovu Letní hudbu z Ameriky 50. let.

Festival uprostřed Evropy tak letos nápaditě připomněl našemu pohraničnímu regionu pozapomenuté osvěžující bohatství klasické dechové hudby, dříve zde hojně provozované.

(tk)