Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejoblíbenější pohádka je vždy ta poslední napsaná

Hranice –Vratislav Mikan z Hranic se už dvacet let věnuje psaní a hraní pohádek pro děti.

14.8.2011 1
SDÍLEJ:

Vratislav MikanFoto: Deník/ Nataša Šmatová

Krásné, hodinu a půl trvající povídání s divadelníkem Vratislavem Mikanem z Hranic uplynulo velmi rychle. Naposledy se divákům představil na Divadelním létě v Hranicích. Na první pohled optimista se už dvacet let věnuje psaní a hraní pohádek dětem v celém Karlovarském a Plzeňském kraji pod názvem Divadlo M+M. A jak říká, rozhodně by neměnil.

Pane Mikane, jak to vlastně všechno začalo? Lákalo vás divadlo už v dětství?

Kdysi ve čtvrté třídě jsme šli na exkurzi do lidové školy umění v Chebu a tam mě to v loutkárně velmi zaujalo. Takže jsem začal hrát už tenkrát. Tehdy se mi líbilo jezdit na představení, protože jsem nemusel do školy (smích).

Vystudoval jste obor?

Ne, já jsem vyučený automechanik, ale s tím se nikde nechlubím.

Proč automechanik, když vás táhlo divadlo?

Co může vědět člověk v deváté třídě? Kdysi spolužák říkal, já jdu dělat automechanika a já se tedy rozhodl, že půjdu také. Po vyučení jsem šel na vojnu, pak jsem pracoval jako autolakýrník, autoelektrikář, potom jsem byl v čistírně, po čase jsme museli z Chebu, takže jsem šel se ženou ke kravám, později do Krajky. Žena pak zůstala v Hranicích na úřadě a já jsem absolvoval operaci páteře. Už jsem nemohl vykonávat fyzicky namáhavou práci a řekl jsem si, že zkusím své oblíbené divadlo. Objel jsem si Cheb, zašel jsem do školek a takhle jsem první tři roky jezdil sám. Po další operaci páteře jsem si dal rok pauzu. No a potom se mnou jezdily děti. Syn v Plzeňském kraji, nejstarší dcera tady. Ta ale onemocněla, takže jsem vzal tu mladší, Kačenku.

A když jste začínal sám, hrál jste jako herec nebo s loutkami?

Měl jsem paňáky.

Říkal jste, že píšete do roka dvě hry. Čerpáte třeba inspiraci od dětí, které navštěvujete?

Kdysi jsem dělal pro Cheb na zakázku pohádku Jak jsme přišli na svět, ale většinou mají školky na každé čtvrtletí nějaké tématické zaměření, takže se snažím tomu přizpůsobit. A také ročnímu období, třeba Vánoce, jaro a podobně. Teď právě zkoušíme pohádku na podzim Čertí nadílení, které se týká Vánoc. Ty se budou netradičně slavit v pekle. Takové téma jsem ještě nikde neviděl. Když bývala autorská práva volnější, dělával jsem také úpravy lidových pohádek. Jenže pak jsem si řekl, že nemám zapotřebí něco kopírovat a začal jsem si psát sám.

Máte své pohádky někde sepsané? Nechcete je vydat knižně?

Už se mě lidé ptali, jestli třeba nevydám CD. Ale já říkám – kdopak by to kupoval? A někde to nabízet po školkách, na to já nejsem. Dělám sice i muziku, i když na kytaru moc neumím, ale děti to baví, ovšem, že bych měl vydat CD, o tom neuvažuji.

Která z pohádek je vaše nejoblíbenější?

To je vždy ta poslední. Mám samozřejmě oblíbené. Hraji třeba už patnáct let vodníky. To je takový můj zlatý fond. Pak také dělám kinoautomat. Hraji pohádku, kterou popletu, a děti mají za úkol mě opravovat a vést herce správným směrem. Je zajímavé, že někdy neví a že ty pohádky neznají. Ony vám řeknou, že mají doma počítač, ale co má udělat Jeníček, když s Mařenkou zabloudí, to neví. Naštěstí to není v mnoha školách, ale stává se to. Také děláme mou úpravu Sněhurky, to je také vděčné téma. Tam se děti hodně zapojují. U těchto věcí je výhoda, že se dají brát i ven, když vyjíždíme na festivaly.

Takže nejen ve školkách a školách hrajete…

Ano, také vyjíždíme ven. Když přes léto nepracuji, tak nemám peníze (smích). Program mám naplánovaný i na jaro příštího roku.

Náročné, ale zase to člověka obohatí…

Určitě. Hlavně poznáte spoustu lidí. Je to i práce s mozkem, člověk procvičuje paměť, reaguje na všetečné otázky dětí, vidíte to nadšení.

Nechtěl byste občas zastavit čas?

Já nevím. Člověk sice někdy závidí mladým, ale asi je to správně, určitě bych neměnil. Kdybych se vrátil v čase, nechal bych to tak, jak je. Takhle nádherně svobodně jsem se nikdy neměl.

Jak relaxujete?

Začal jsem v Plzni s představením…

Já jsem spíš myslela, jak relaxujete mimo divadlo…

Jdu sekat trávu, to mě baví. A jsem hodně na slunce. Je krásné, když ráno vstanete, vyběhnete do skleníku, utrhnete rajče a sedíte venku u kafíčka. To je nejlepší relax, i když to jsme letos zažili snad jen dvakrát.

Autor: Nataša Šmatová

14.8.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Amatérští autoři z celé země píšou do krajské knihovny

Svátek naturální kulturistiky a fitness si užili fanoušci v hotelu Thermal, kde byl na pořadu ICN European Natural Cup 2017 v naturální kulturistice a fitness.
48

PODÍVEJTE SE: Naturální kulturistika pohltila Thermal

Strážníci zadrželi hledaného muže

Cheb – Strážníci z Chebu zadrželi hledanou osobu.

Z kapsy mu ukradla plnou peněženku

Cheb – Velmi hbité ruce má nejspíš třicetiletá žena z Chebu – patrně ale asi trochu jinak, než si původně myslel šofér, který se s ní dal na parkovišti do řeči…

Na tržnici byly padělky za čtyři miliony

Cheb – Kabelky, peněženky, pásky nebo třeba peněženky patří ke zbožím, které se stále často padělá. Důkazem je i poslední zátah karlovarských celníků z minulého týdne na tržnici Asia Dragon Bazar na Svatém Kříži u Chebu.

Energie porazila Vsetín a dál vládne soutěži

Karlovy Vary - Energie nastoupila proti Vsetínu oslabená o další ofenzivní oporu, když k dlouhodobě zraněným Balánovi a Rachůnkovi přibyl Ondra Beránek. I tak se ale radovala z vítězství 3:0.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení