Předchozí
1 z 6
Další

Zemětřesení cítili lidé už ve středověku

Josef Horálek se od mládí zabývá zemětřesením v Karlovarském kraji a na Chebsku. Dodnes je pro vědce velkou záhadou. Zemětřesný roj je postupné šíření trhliny na tektonickém zlomu. Ale o ´přípravě´ zatím příliš jasno nemáme. Víme, že tektonické napětí v zemské kůře v této oblasti je velké a že fluida (voda a plyny pod vysokým tlakem) značně snižují pevnost horniny. Pro naše modely slouží experimenty s injektáží kapaliny pod vysokým tlakem do hlubokých vrtů. Při některých z nich byla spuštěna seismicita, která hodně připomíná západočeské zemětřesné roje. Například injektáž kapaliny do hlubokého geotermálního vrtu u Basileje v roce 2006 vyvolala v hloubkách přibližně 5 km sérii mnoha stovek slabých zemětřesení. Nejsilnější z nich mělo sílu (magnitudo, ekvivalent Richterovy škály) 3,4. To vyvolalo obrovské zděšení, jelikož v této oblasti se v roce 1356 vyskytlo ničivé zemětřesení o odhadovaném magnitudu 6,7, které je považováno za historicky nejsilnější známé zemětřesení ve střední Evropě. Jak jsem řekl, roje západočeské oblasti jsou způsobeny směsí vody a plynu, které se zřejmě uvolňují z magmatického zdroje. Tato směs postupně tlačí na horniny okolo tektonického zlomu. Pokud tlak překročí určitý práh pevnosti, hornina praskne a dojde k posuvu bloku. Tím vznikne otřes. Za normálních okolností je hornina suchá. Proto sebou trhne pouze jednou, a vytvoří například zemětřesení o síle 5 stupňů Richterovy stupnice neboli magnituda. V západočeské oblasti jsou však horniny o něco více plastické, kvůli směsi vody a plynů, a proto hornina praská postupně, což vede k postupnému uvolňování energie.

Josef Horálek se od mládí zabývá zemětřesením v Karlovarském kraji a na Chebsku. Dodnes je pro vědce velkou záhadou. Zemětřesný roj je postupné šíření trhliny na tektonickém zlomu. Ale o ´přípravě´ zatím příliš jasno nemáme. Víme, že tektonické napětí v zZdroj: Deník / Jan Buriánek

Roje jsou zde pozorovány již od středověku, přičemž přesnější údaje o počtu otřesů a intenzitě byly zaznamenány až v posledních 200 letech. První jasná zmínka v kronikách o zemětřeseních v západních Čechách a Vogtlandu je z roku 1552, další záznamy o intenzivních rojích jsou z let 1626, 1711 a 1770. Nejsilnější zemětřesení v této oblasti se vyskytla v březnu 1872 a v listopadu 1908, síla obou otřesů dosáhla přibližně magnituda 5. Označení zemětřesný roj, které dnes používají geofyzikové na celém světě, zavedl v roce 1899 Dr. J. Knett pro západočeské a vogtlandské série zemětřesení.

Roje jsou zde pozorovány již od středověku, přičemž přesnější údaje o počtu otřesů a intenzitě byly zaznamenány až v posledních 200 letech. První jasná zmínka v kronikách o zemětřeseních v západních Čechách a Vogtlandu je z roku 1552, další záznamy o inteZdroj: Deník / Jan Buriánek

Nejsem vulkanolog, nerad bych se pouštěl na tenký led. Ale obecně platí, že zemětřesné roje se vyskytují v oblastech aktivního nebo doznívajícího vulkanismu. Magma nebo korová fluida, kterými rozumíme směs plynů a vody kolujících v zemské kůře, jsou nezbytným prvkem v dosud známých modelech zemětřesných rojů. Pravděpodobně nejintenzivnější zemětřesné roje se vyskytují na jihu Islandu, který leží přímo na středoatlantickém hřbetu, podél něhož dochází k rozšiřování mořského dna, a kde je aktivní vulkanismus. O aktivním magmatismu ve spodní kůře nebo ve svrchním plášti v oblasti západních Čech svědčí enormní výnos CO2 (známé mofety Bublák, Hartoušov, Soos) i obsah plášťového izotopu helia 3He v plynech unikajících na povrch ze zemského nitra (mofety, a minerální prameny). Magmatický krb (natavená hornina ve spodní kůře nebo ve svrchním plášti) nebyl ale dosud seismickou prospekcí zjištěn.

Nejsem vulkanolog, nerad bych se pouštěl na tenký led. Ale obecně platí, že zemětřesné roje se vyskytují v oblastech aktivního nebo doznívajícího vulkanismu. Magma nebo korová fluida, kterými rozumíme směs plynů a vody kolujících v zemské kůře, jsou nezbyZdroj: Deník / Jan Buriánek

Zemětřesné roje na Chebsku nemohou přesáhnout pátý stupeň magnituda. Souvisí to jak s velikostí zlomů, tak i pevností horniny v kůře. Korová fluida snižují pevnost horniny na zlomu. Fluida umožní prasknutí horniny na zlomu při menším napětí. To má příznivý důsledek, protože se na zlomu nemůže nakumulovat větší napětí, které by vedlo k většímu zemětřesení, jako jsou známá ve světě. Kromě toho tektonické zlomy v této oblasti jsou poměrně krátké a deformační energie na těchto zlomech je ve srovnání se zlomy o délce několika stovek kilometrů malá.

Zemětřesné roje na Chebsku nemohou přesáhnout pátý stupeň magnituda. Souvisí to jak s velikostí zlomů, tak i pevností horniny v kůře. Korová fluida snižují pevnost horniny na zlomu. Fluida umožní prasknutí horniny na zlomu při menším napětí. To má přízniZdroj: Deník / Jan Buriánek

Na Chebsku se v tuto chvíli nachází přes dvě desítky monitorujících stanic. Z nich jde nepřetržitý tok dat do Prahy. Takže o zemětřesení víme okamžitě. Tolik stanic máme především kvůli tomu, abychom dokázali přesně rekonstruovat zdroj energie v hloubce kolem těch deseti kilometrů. Zemětřesení má totiž podobný charakter vyzařování seismické energie jako anténa u radiovysílačů. My pokud tuto vyzařovací charakteristiku pomocí všech stanic zrekonstruujeme, dokážeme s velkou přesností zjistit, na jakém zlomu otřes vznikl a jaké pohyby se na něm odehrály.

Na Chebsku se v tuto chvíli nachází přes dvě desítky monitorujících stanic. Z nich jde nepřetržitý tok dat do Prahy. Takže o zemětřesení víme okamžitě. Tolik stanic máme především kvůli tomu, abychom dokázali přesně rekonstruovat zdroj energie v hloubce kZdroj: Deník / Jan Buriánek

Předpovědět, jestli se budou otřesy opakovat, není v tuto chvíli možné. Zemětřesné roje jsou velmi specifický jev a přesně stanovit, jestli se bude zem otřásat, se bohužel nedá.

Předpovědět, jestli se budou otřesy opakovat, není v tuto chvíli možné. Zemětřesné roje jsou velmi specifický jev a přesně stanovit, jestli se bude zem otřásat, se bohužel nedá.Zdroj: Deník / Jan Buriánek