Už během tokijského rána cítila, že to nebude její den. Scházela jí šťáva a v japonském vedru byla příliš vláčná. „Připadala jsem si jak žvýkačka. A já potřebuju pružinu. Tady bych si dala nohu za krk, a to v normálních podmínkách neudělám ani náhodou," prohlásila po kvalifikaci světová rekordmanka.

„Nebylo tam spojení, které potřebujete, aby to střílelo, a mně to nestřílelo vůbec. Hrozně těžko se to dá změnit v kvalifikaci. Tam máte jen tři hody,“ lamentovala členka Dukly Praha nad svým výkonem.

To, že svěřenkyni Jana Tylčeho chyběla jiskra, ale nebere jako výmluvu. Trojnásobné mistryni světa nepomohlo ani když se před posledním pokusem snažila roztleskat hlouček členů české olympijské výpravy.

„To bylo takové… ne zoufalství, ale člověk se s tím snaží něco udělat. Ale mně by fakt asi dneska nepomohlo nic. Omlouvám se těm, kteří vstávali a kteří věřili. To jediné je mi moc líto. Že mám hodně fanoušků a lidí, kteří mi věřili, a dneska se to nepovedlo. Je to smutné, ale jsou opravdu horší věci v životě,“ vykládala oštěpařka, která v kvalifikaci na velké světové akci uvízla poprvé od MS 2005 v Helsinkách.

Nikdy nekončí špatným hodem

Házení oštěpem ji nicméně pořád baví a neúspěšnou olympijskou kvalifikací rozhodně kariéru nekončí. Nechce končit špatným výkonem na „podivných“ hrách omezených opatřeními proti koronaviru. Jak dlouho ještě bude závodit, zatím neplánuje.

Zároveň ale přiznala, že když po třetím pokusu čekala v sektoru na závěr soutěže, myšlenky na konec kariéry ji nenapadaly. „Nikdy jsem nekončila špatným hodem, vždycky na tréninku házím do té doby, než se mi podaří hezký hod. Takhle s hlavou dolů končit nechci,“ prohlásila.

A chce pokračovat i proto, aby se dočkala návratu předcovidových časů. Letošní olympiáda se jí nelíbí.

„Tohle je takový hybrid. Je to taková divadelní verze olympiády. Je to jako když Tři sestry hrály doma v obýváku a přenášely to lidem do obýváků. Je to, děláte to, ale to, co to má přinášet, že se lidi tlačí na sebe, fandí a prožívají emoce společně, to tam není,“ litovala.

Chybějí jí pochopitelně i fanoušci. „Loučit se takhle, před prázdným stadionem, v takhle špatném dni…, to nechci, to bych nerada. To by bylo smutný a já má ráda happyendy a ne smutné konce,“ dodala.