Problémy chebské nemocnice by se možná před veřejností podařilo držet pod pokličkou déle, kdyby nebylo primáře interny Stanislava Adamce. Ten se ukázal nejen jako skvělý lékař, ale také jako velice statečný muž.

Poprvé se začala situace řešit před více jak třemi týdny, kdy stát na problémy zareagoval tím, že poslal lůžka. Koho k těm lůžkům postavit, neporadil. Primáři ale ´posila´ ústa nezacpala. A co víc. Nezůstal v tom sám. Na jeho stranu se přiklonila chebská radnice i veřejnost. Poté, co se situace nezlepšila, vznikla petice na otevření hranic pro sanitky. Německo Chebu nabízí pomoc, sanity ale přes hranice nesmí. A reakce ministerstva? Primář prý je jediný, kdo na problém upozorňuje, a lidi přijdou. Nebudou pomáhat, budou kontrolovat. Přesně to vyčerpaní zdravotníci potřebují…Je to vzkaz pro ostatní, že mají držet pusu a krok?

Právě teď není doba na to, aby politici honili body. Přiznat, že má pravdu někdo jiný, není ukázkou slabosti. Ukázkou slabosti je zatloukat, zatloukat, zatloukat. Jde o mnohem víc než o to, kdo vyhraje na podzim volby. Jde o životy, stabilizaci zdravotnictví a záchranu personálu před totálním vyčerpání. Stačí přeci jen říct: Spletli jsme se, pomůžeme, sorry jako.

Jana Bežáková, redaktorka Chebského deníku