„A je to tady! Tak to tvrdí chebský čtenář v Deníku ze dne 15. dubna 2008. Na tuto politickou demagogii musí někdo odpovědět,“ píše čtenář – reportér Oldřich Pavlík z Chebu a pokračuje: „Pane pisateli, kde to žijete? Nepíší se léta 1948 – 1989, jsme v roce 2008. Když kritizujete shromáždění neonacistů na jihlavském hřbitově, tak se napřed ptejte, kdo měl tu akci podle zákona povolenou a kdo ne. České zákony dovolují svobodná shromáždění a nikdo se za svoje přesvědčení nezavírá tak, jako v diktatuře proletariátu.

A také nesvádějte chybu na nečinnost české policie, která tam dohlížela. Policie se snažila zabránit střetu dvou různých politických seskupení. Jednala podle našich platných zákonů, schválených našim parlamentem, který je zvolen ve svobodných volbách – ať už se vám to líbí nebo ne.
A hlavně nefalšujte a nezaměňujte neonacisty za pravicové extremisty. Pravicový extremismus je totiž úplně něco jiného. Nestrašte demagogií, neonacismus u nás je jen spolek pár stovek ubohých hlupáků neschopných přemýšlet o historických událostech. Kdyby nacisté vyhráli 2. světovou válku, tak by se žádný s těchto neonacistů ani nenarodil a když, tak podle plánů ´Velkoněmecké říše´ jen jako pracovní otrok na Sibiři.
A jestli to ještě nevíte, tak vojáci všech národností padlí za 2. světové války na východní frontě, byli pochováni v zemi a místě, kde skončili svůj život. To vše se dělo podle nepsaných zákonů války. Ze západní fronty byli Američane a Angličané, když to bylo možné a vysoká hodnost to vyžadovala, transportováni za moře do své vlasti.

Němečtí vojáci padlí na našem území měli být pochováni u nás již před 63 roky. Že se tak nestalo, to zavinili úředníci a politici tehdejší doby. Ptejte se, proč problém nevyřešili soudruzi za dlouhou dobu své vlády. Proč ostatky nepředali přátelům do NDR.

Němci se o tomto zakrývaném nepříjemném problému u nás dozvěděli, až když tady vznikla demokracie. Nebylo to snad pro to, že soudruzi také věděli, kdo je má pohřbít. Všechny české vesnice a města, kde tito vojáci padli a měli tam být pochováni, by měly chebské radnici poděkovat. Za to, že se už konečně po 63 letech někdo u nás našel a obětoval a chce tuto naši nepříjemnou pietní ostudu sprovodit ze světa. Zvláště když to ještě za nás sami Němci zaplatí.

A určitě nejsem přítel modrého ptáka a Velkoněmecké říše. Samozřejmě, že se nám mnohé věci, zákony a byrokratická rozhodnutí soudců nelíbí, ale vždyť jsme si sami vinni. Nejvyšší stupeň demokracie – lidová demokracie jako ve Švýcarsku, kde si tento národ řeší politické, sociální, hospodářské a zákonodárné otázky v všeobecných referendech, to nejsme si schopni prosadit. Pro neporozumění, nepochopení, nezájem a hlavně osobní pohodlnost.
A proto, pane Strmene a vám podobní, nefalšujte demagogií v zájmu svého politického přesvědčení skutečnosti. Nesnažte se lidem blbnout hlavu tak, že si budou vyhrabávat svoje pozůstalé z chebského hřbitova. Pod zemí jsme a budeme si všichni rovni, jak Češi, tak Němci či Turci,“ končí obhajobu myšlenky zřízení hřbitova pro německé vojáky.

Oldřich Pavlík z Chebu.