Veřejnost se rozdělila na několik táborů. Jednomu je to jedno, druhý s tímto krokem souhlasí a třetí si myslí, že za sto tisíc korun by se socha měla prodat. Je tu ale incident, který nutí město, aby bylo opatrné. Před několika lety Cheb zapůjčil pohraničníka, který za minulého režimu zdobil Gottwaldovy sady, do nově vznikajícího muzea v Dyleni jako exponát. Jenže se to dost zvrtlo a pohraničník se stal prostředníkem uctívání socialismu. Což o to, socha je to pěkná…, pozastavit se u ní a prohlédnout si ji, proč ne. Ale oslavné projevy a vzpomínání na minulé časy? Nemůžeme se divit, že si město vzalo sochu zpět.

Po této zkušenosti jsou zástupci města ostražití. A nelze s jejich postojem nic jiného než souhlasit. Pokud se někdo chce podívat na nadživotní dílo, má možnost v lapidáriu chebského archivu. Obdivovat můžeme sochu, ne však minulý režim, který trestal lidi za to, že chtěli žít jinde a jinak.

Jana Bežáková, šéfredaktorka Chebského deníku