Otázku Proč všechno tolik zdražuje si dnes a denně Češi pokládají při každém nákupu, tankování či pohledu na faktury za plyn či elektřinu. Odpověď by vydala na knížku. Zkusme si ale představit šílený mix událostí, který se stal v jednu chvíli nebo krátce po sobě: Evropa i svět se po roce 2010 snažily oklepat z finanční krize. Ekonomiky byly v útlumu, ceny nerostly, obzvláště jižní křídlo Evropy bylo na pokraji ekonomického (a tedy i politického) rozvratu.

Centrální banky – především ta evropská – pod tlakem politiků začaly „tisknout peníze“. Česká centrální banka sice peníze přímo netiskla, ale nakupovala devizové dluhopisy a mezi 2013 až 2017 zafixovala kurz koruny – a nedovolovala české měně posílit pod hranici 27 korun za euro. Dařilo se našemu exportu, firmy bohatly, následně vlády (Sobotkova a Babišova) rozdávaly v dávkách a platech ve veřejné sféře, proti tomu úroky v bankách byly skoro nulové a hojně se půjčovalo.

Všechny tyto peníze se dostaly do oběhu a třeba české domácnosti dnes mají na běžných účtech rekordní tři biliony korun úspor. Jenže pak přišel rok 2020. Pandemie koronaviru, dvouletý celosvětový rozvrat ekonomiky, kdy jednotlivé země na střídačku „vypínaly“ své ekonomiky a začalo chybět zboží či díly nutné pro výrobu.

Inflace vyskočila na 16 procent.
PREHLEDNĚ: Proč je v Česku tak draho. A jak dlouho to může trvat

Když se svět otřepal z covidu, přišla v únoru 2022 válka na Ukrajině a s ní bezprecedentní růst cen energií – hlavně plynu a ropy, na jejichž dovozu z Ruska je Česko téměř ze sta procent závislé.  Výsledek? Inflace v Česku není tři procenta, jako před pandemií, ale 16 procent.

„Válečný konflikt je ale jen jednou z příčin. I bez něj by tu inflace byla, byť zřejmě o něco nižší,“ říká analytik Fincentrum & Swiss Life Select Jan Macek. Kritizuje chování evropských vlád (i těch českých), které ve snaze podpořit ekonomiky tlumené covidem pustily do systému více peněz, než unesl, a tím roztočily kola drahoty. „Vlády masivně podpořily spotřebu, tedy útratu těchto peněz, která tlačí na růst cen. Tento růst je pak násoben tím, že některé zboží prostě není, protože výrobci marně čekají na suroviny nebo komponenty, ze kterých by vyráběli finální produkty,“ popisuje ekonom. 

Čtvrté nejhorší v EU

Zajímavé je i srovnání s EU. Inflace v zemích Unie je nyní „jen“ 8,8 procenta. Česko je v tom ohledu 4. nejhorší v Unii. Vyšší drahotu mají jen státy Pobaltí (skoro 20 procent) a za Českem následují v žebříčku drahoty další východoevropské země. Podle ekonomů je to dáno jednak vyšší závislostí těchto států na ruských energetických zdrojích, ale i zmíněným zbytečně velkým „dopováním“ východoevropských ekonomik v době covidu.

Premiér Petr Fiala
Nenecháme vás padnout, slíbil Fiala. Vláda chce kontrolovat klíčové elektrárny

Svůj vliv má také i hra s čísly. V Česku se totiž počítá inflace jinak než například v zemích eurozóny, kde Evropský statistický úřad (Eurostat) do inflace nepočítá náklady na bydlení, takzvané imputované nájemné. My v Česku náklady na bydlení do inflace počítáme, takže naše výsledné číslo je kvůli tomu vyšší přibližně o procento.

Lepší je proto sledovat tempo růstu cen, a tady jsou si země s eurem i bez eura poměrně rovny. Třeba Česko, Polsko mají svoji měnu, sousední Rakousko a Slovensko používají euro (a těží ze skoro nulové úrokové sazby od evropské centrální banky). Rychlost růstu cen ale mají země s rozdílnými platidly skoro shodné.