Rada velšské obce Vale of Glamorgan chtěla před časem napřímit obecní cestu. Jak je zvykem, nechala nejdříve v prostoru plánovaných silničních prací provést záchranné vykopávky, kterých se ujala archeologická společnost Rubicon Heritage (Dědictví Rubikonu). Tento krok vedl k objevu rozsáhlého naleziště uměleckých předmětů a stovek hrobů starých tisíce let. Patřily mezi ně i hroby bezhlavých kostlivců, které se v posledních letech našly již na několika místech v Británii.

Kostry římských vojáků

„V jednom úseku pět mil dlouhé silnice (zhruba 8,5 kilometru, pozn. red.) se našla řada římských artefaktů a několik koster,“ sdělil britskému titulu Business Insider Mark Collard, výkonný ředitel společnosti Rubicon Heritage, který celý projekt vykopávek řídí.

Archeology okamžitě zaujaly dvoje lidské ostatky. Jedna z nich byla pohřbena spolu s mečem a vojenskou sponou, takže lze předpokládat, že šlo o římského námezdného vojáka, který byl podle Collarda pochován zřejmě v době, kdy se Římská říše v Británii rozpadla.

Nedaleko od tohoto hrobu se pak našla kostra bezhlavce, jehož hlava byla podobně jako v případě několika dalších římských hrobů objevených v poslední době v Anglii uložena do hrobu k nohám mezi chodidla.

Stejnou konfiguraci mrtvoly našli archeologové v roce 2019 celkem u 17 koster, které byly objeveny při vykopávkách v místě dávného římského hřbitova v anglickém Suffolku. Nešlo přitom o ostatky mužů, kteří by byli popraveni stětím, protože výzkum ostatků prokázal, že hlavy byly odděleny od těl až posmrtně.

„Všichni archeologové se z takového nálezu drbali na hlavě. Zůstává totiž záhadou, co měla taková pohřební praxe symbolizovat,“ uvedl odborný titul Live Science.

Podle jedné teorie mohlo jít o přijetí některých prvků pohanských pohřebních obřadů keltských kmenů, které obývaly britské ostrovy ještě před Římany a po vylodění římských legií s nimi na britské půdě nějakou dobu koexistovaly.

Keltové totiž považovali hlavu za nejdůležitější část lidského těla a pravděpodobně také za schránku lidské duše, takže je možné, že i po smrti člověka věnovali jeho hlavě zvláštní pozornost.

Zvláštní kostry na zvláštním místě

Vedle zvláštního uložení obou těl do hrobů stojí podle archeologů za pozornost i místo, kde se tyto hroby nacházejí. Oba muži totiž byli ve Walesu pohřbeni na vysokém kopci. „Je odtamtud fantastický výhled do krajiny. Nemůžete se vyhnout myšlence, že to muselo mít nějaký důvod,“ cituje Business Insider Collarda.

Při pokračujících vykopávkách v dalším úseku plánované silnice pak archeologové objevili ještě jedno pohřebiště z pozdější doby, které také vyvolalo mnoho otázek. Jde o skrytý středověký hřbitov, na němž je pohřbeno 450 těl.

Podle archeologů se lidé vraceli k tomuto hřbitovu po celých 500 let – zhruba od 6. do 13. století –, aby na něm pohřbívali své blízké. A také v tomto případě si vědci lámou hlavu nad tím, proč dávní předci zvolili pro tento hřbitov právě to místo, které zvolili.

„Je neobvyklé, aby těla byla pohřbívána prakticky uprostřed pole. Nikde poblíž není žádný kostel. Proč se sem tedy lidé tak dlouho vraceli, aby tu pochovávali své mrtvé? Jaký pro to měli důvod? Je to jedna z otázek, na něž zatím neznáme odpověď,“ uvedl Collard.

Jeho tým v současnosti podrobně analyzuje všechny ostatky a zjišťuje, zda se z nich dají vyčíst příbuzenské vazby, známky nemoci nebo stopy po zraněních, jež by pomohly tuto záhadu objasnit.

Kraj s nekonečně bohatou historií 

Své dosavadní poznatky archeologové shrnuli v práci nazvané „Pětimílová cesta“, v níž popisují všechny své dosavadní nálezy, k nimž se řadí kromě výše uvedených pohřebišť i pozůstatky po kremacích z doby bronzové, základy 3000 let staré rotundy a hrot šípu. Práci zatím vydali formou elektronické publikace, podrobné výsledky by měly být zveřejněny koncem letošního roku.

„Všichni archeologové vždycky říkají: nečekali jsme, že toho najdeme tolik. Ale my jsme to v tomto případě opravdu nečekali, protože předchozí průzkumy žádné velké naděje nebudily. Ukázalo se ale, že jde už od starověku o neuvěřitelně hustě zabydlenou krajinu, po ní kraj s bohatou římskou historií a také v pozdějších dobách o oblast s neuvěřitelnou spoustou lidské aktivity, projevující se nepřetržitě od roku 4000 před Kristem až do druhé světové války,“ uzavřel Collard.