Že jste o hlenkách ještě nikdy neslyšeli? Není divu, ani odborníci, kteří se jimi zabývají, nemají v mnohém jasno. Přestože je máme často přímo pod nohama, 
jsou pro nás jen obtížně viditelné.
Navzdory svému pojmenování v angličtině, jež v překladu do češtiny znamená „slizové plísně“, nejsou plísním příbuzné, nýbrž patří do velké skupiny převážně jednobuněčných organismů. Daří se jim ve vlhkém prostředí po celém světě, například v rozkládajících se pařezech v lesním podrostu. Takže je můžete klidně objevit i na vaší zahradě ve štěpce nebo v mulči.
Vysoké sotva 2 milimetry
Nemusíte se jich však nikterak obávat - přestože některé vypadají opravdu bizarně, a někdy i znepokojivě, ve skutečnosti je většina hlenek vysoká pouze jeden až dva milimetry, takže vyfotit je v plné krásné a rozmanitosti dá fotografovi poměrně dost práce.
Navzdory svým miniaturním rozměrům překvapují některé hlenky přírodovědce určitou inteligencí: i když samozřejmě nemají mozek, dokáží najít nejkratší cestu bludištěm a pamatují si místa s potravou na základě informací uložených v trubičkách tvořících vegetativní tělo hlenky.
Konspirační teorie - Hlenka - mimozemský organismus
Ale jsou i jiné otázky, které vědcům nedávají spát. Například proč mají takové jasné barvy? A proč existuje tolik různých tvarů? Kolik druhů dosud nebylo objeveno?
„Značná část biodiverzity Země uniká pozornosti, zůstává nepopsaná a neprozkoumaná,“ říká mykoložka Anne Pringleová, která se hlenkami zabývá. Tyto podivuhodné organismy jsou zkrátka výmluvnou připomínkou dosud nepoznaného bohatství, které čeká na objevení.
Více o hlenkách i dalších zajímavých tématech se dočtete v květnovém vydání National Geographic, které vychází 4. května, nebo na webu nationalgeographic.
Jednotlivé tištené vydání lze získat na stáncích nebo prostřednictví e-shopu National Geographic.
E-vydání můžete získat na webu mojepredplatne.
