Dva shluky koryt hlubokých člověku asi po kolena a vysekaných ve skále našli nedávno archeologové při vykopávkách na chystaném parkovišti v centru Jeruzaléma. Nález v lokalitě města krále Davida datují do doby před 2 800 lety, období prvního židovského chrámu, uvedla agentura Reuters.
Tím ale spolehlivé poznatky, k frustraci samotných badatelů, končí, informoval web Times of Israel.
„Měli jsme tu řadu expertů, kteří se pokoušeli v půdě nebo skále najít nějaké stopy, které nejsou viditelné pouhým okem, aby nám pomohli pochopit, co těmito koryty teklo nebo v nich leželo. Chtěli jsme ověřit, zda jsou tu nějaké organické zbytky, stopy po krvi, proto jsme ke spolupráci přizvali policejní kriminalistické techniky a jejich výzkumnické kolegy z různých míst ve světě,“ vypočítal, co všechno badatelé vyzkoušeli, archeolog Yiftah Shalev z izraelského památkového úřadu (IAA).
Jak doplnila agentura Reuters, testování podle vyjádření IAA nenašlo žádné stopy po krvi, což vyloučilo využití koryt v porážce zvířat pro hostiny nebo obřadní oběti. „Jenže koryta ani nevypadají, že by byla vytvořená pro vedení toku jedním směrem ani se nevylévají do žádné nádrže, což ukazuje, že nesloužily k odvádění dešťové vody nebo splašků,“ dodal IAA pro Reuters.
Hypotézy badatelů se odvíjejí od toho, že koryta jsou v místě poblíž někdejšího královského paláce a Šalamounova chrámu. Profesor Yuval Gadot z katedry archeologie a starověkých civilizací Blízkého východu univerzity v Tel Avivu pro Times of Israel řekl, že místo bylo v užívání až do časů judských králů Joáše a Amasjáše v 9. a 8. století před naším letopočtem.
Srdce Jeruzaléma
„Jeruzalém tehdy pokrýval oblast zahrnující město krále Davida a Chrámovou horu, která byla jeho srdcem,“ uvedl Gadot s tím, že umístění koryt blízko nejprominentnějších částí města naznačuje, že souvisely s hospodářstvím paláce nebo chrámu.
Archeolog Shalev uvažuje o třech možnostech. Koryta podle něj mohla sloužit k máčení lnu pro výrobu plátna. „Další variantou je výroba datlového medu zvaného silam. Podobně tvarované konstrukce sloužící tomuto účelu známe ze vzdálených míst, jako je Omán, Bahrajn a Irán. Datle se tam nasypou do koryt a ponechají na slunci,“ doplnil badatel s tím, že koryta mohla souviset i s obřadním životem chrámu, kam lidé nosili zvířata a zemědělské produkty buď k oběti, nebo k požehnání.
Badatelé plánují další testy a zkoumání, aby lépe pochopili, k jakému účelu odkrytá koryta sloužila.
