Mezinárodní tým vědců překvapil objev lidské lebky staré 300 tisíc let, která nezapadá do žádných známých měřítek. Nový nález podle nich naznačuje, že současná verze lidského rodokmenu potřebuje přepracovat a přidat větev.
Ostatky patřící záhadnému člověku, jenž dostal název HLD6, našli podle portálu Science Alert už před čtyřmi lety. Čelist, lebku a kosti z nohou objevili v Hualongdongu ve východní Asii. Kosti patřily dvanácti až třináctiletému dítěti. Po následující léta se odborníci z Čínské akademie věd snažili nález identifikovat a přiřadit k existující větvi. Nakonec se jim to nepodařilo.
Matoucí nález
Ač je obličej hominina podobný rysům moderního člověka, chybějící brada, končetiny a čelist podle expertů připomíná spíše vyhynulého příslušníka rodu Homo blízkého neandrtálcům Denisovana. Ostatky tedy podle autorů studie zveřejněné v časopise Journal of Human Evolution ukazují na „primitivnější“ rysy nalezeného jedince. Takový podivný tvar lebky vědci podle portálu Business Insider ve fosiliích homininů z pozdního středního pleistocénu ve východní Asii ještě nikdy nezaznamenali.
Čínští odborníci z Xi'an Jiaotong University, britští experti z University of York a španělští badatelé z Národního výzkumného centra pro evoluci člověka se proto domnívají, že našli jedince z úplné nové a dosud neviděné linie. Jedná se podle nich o křížence mezi moderním člověkem a Denisovanem. Nález by podle expertů mohl naznačovat, že Denisovan, Homo erectus a nová linie mohli koexistovat ve východní Asii vedle sebe.
Vědci už v minulosti objevili v Číně fosilie homininů, kteří se nehodili do žádné linie. Řešením bylo takové jedince popsat jako přechodné varianty na přímé cestě k modernímu člověku. Takový zjednodušený výklad lidského rodokmenu je značně zjednodušující a kontroverzní.
Už dřívější studie genomů neandrtálských ostatků s Evropě a západní Asii navíc ukázaly, že existuje čtvrtá linie homininů. Takovou skupinu lidí žijících ve středním až pozdním pleistocénu vědci nikdy oficiálně neuznali. Nová větev by se mohla jmenovat „pre sapiens specimen“.
Podobný příklad záhadných ostatků řešili archeologové v roce 2017. V Maroku tehdy našli ostatky staré 300 tisíc let s rysy podobnými Homo sapiens. Objev naznačoval, že se lidé mohli objevit mnohem dříve, než se kdy myslelo. Tuto teorii podpořil objev archaických ostatků v Izraeli a Řecku starých 200 tisíc let.
Denisované jsou příslušníci rodu Homo, blízcí neandrtálcům. Jejich stáří vědci odhadli na 41 tisíc let. Archeologové našli jen zlomek jejich kostí, první z nich v Denisově jeskyni v Rusku. Zatím je vědci neuznali jako samostatný druh, přesto pro ně navrhli řadu odborných jmen. Jako nejméně problematické se pokládá „Homo denisoviensis“.
