Elias Stadiakis se vydal pod hladinu Středozemního moře, obklopujícího malý řecký ostrov Antikythéra, původně za sběrem mořských hub. V hloubce 42 metrů ale spatřil něco, co vypadalo jako fragment bronzové sochy. V té chvíli ještě netušil, že se ocitá u počátku jednoho z největších objevů světové archeologie. U nálezu nejstaršího známého analogového počítače lidských dějin.

Mechanismus plný koleček

Bronzové torzo, které Stadiakis zahlédl, pocházelo ze starověké obchodní lodi, jež kolem roku 80 před naším letopočtem plula pravděpodobně do Říma s bohatým nákladem bronzových a mramorových soch, keramiky, mincí a dalších předmětů, pocházejících z ostrovů Rhodos a Kós. První, co se místním potápěčům a rybářům podařilo vylovit na břeh, byla ulomená bronzová paže antické sochy.

Stais se jako přední řecký archeolog o pozoruhodném objevu záhy dozvěděl a brzy začal organizovat vyzvedávání jednotlivých předmětů. Ukázalo se, že místo ztroskotání představuje opravdu bohaté naleziště zahrnující stovky nejrůznějších předmětů. Jeden však mezi ostatními vyčníval zcela mimořádně.

Šlo o kulatý, zeleně zbarvený kus kovu, který nevypadal jako nic jiného, co se podařilo do té chvíle vyzvednout ze dna. Čím déle se na něj Stais díval, tím silněji dospíval k poznání, že jde daleko spíše než o sochu o nějaký mechanismus v podobě důmyslného bronzového soukolí složeného z velmi jemně zpracovaných ozubených koleček, vyrobených ze zhruba dvoumilimetrových bronzových desek, a mnoha dalších kovových mechanických částí, jež do sebe zapadaly a umožňovaly vzájemný pohyb.

Celý přístroj nebyl nijak velký a původně byl zřejmě vložen do dřevěné krabice, která svými rozměry příliš nepřesahovala krabici od větších bot. 

Podivný nález si okamžitě získal velkou mezinárodní pozornost. Vědci totiž pochopili, že mají před sebou zřejmě nejstarší mechanismus na světě. Podle odhadů mohl být sestaven až 200 let před naším letopočtem, a protože na něm byly patrné také opakované opravy, bylo zřejmé, že jej dávní předkové opravdu používali. Jak fungoval a k čemu sloužil? Odpovědi na tyto otázky hledali vědci po desítky let.

| Video: Youtube

Starověký superpočítač

Zařízení se nepodařilo zachovat vcelku, protože na to bylo již příliš zkorodované. Prvotní nález se několik dnů po vyzvednutí z mořského dna rozpadl na čtyři větší a více než třicet menších částí, k nimž postupně přibývaly další, jak se dařilo vyprošťovat další a další předměty z potopeného nákladu. Do dnešního dne jich bylo zachráněno více než 80.

Na účel dávného přístroje přišli vědci teprve poté, co jim moderní technologie umožnily použít k jeho prozkoumání moderní přístroje, například rentgenové a CT skenování. Tomograf, jímž antický mechanismus skenovali, vážil dvanáct tun a na jeho výrobu si počkali až do roku 2005.

Dlouhé čekání se ale vyplatilo: ukázalo se, že starověké zařízení představuje propracovanou konstrukci třiceti vzájemně propojených ozubených koleček ovládajících číselníky projektující pohyb Slunce, Měsíce i planet sluneční soustavy. Když uživatel roztočil ruční klikou ozubená kolečka pohybující ručičkami na ciferníku, mohl například předpovídat zatmění Slunce nebo studovat pohyb nebeských těles po obloze. 

„Historie technologií by se měla přepsat, protože její počátek přišel o mnoho století dříve, než jsme předpokládali. Náš výzkum ukázal, že hluboké znalosti astronomie a technologie měli už naši předkové z doby antiky a že je využili ke konstrukci takového zařízení, jako je toto,“ uvedl v roce 2015 Kyriakos Efstathiou, profesor strojního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni a vedoucí skupiny, která mechanismus z Antikythéry studovala (jeho slova zaznamenal web Greek Reporter). 

Právě Efstathiou označil mechanismus za „starověký počítač“, a to nikoli v nadsázce. „Je nepochybně prvním strojem starověku, který lze tímto termínem klasifikovat, protože jde o stroj se záznamem, kam můžeme importovat data, a tento stroj může přinášet a vytvářet výsledky, založené na vědeckém matematickém měřítku. Nemluvíme pouze o počítači, ale o superpočítači,“ zdůraznil Efstathiou. Mechanismus obsahuje také astrologický kalendář, protože se zdá, že se ukazatele točí kolem zvěrokruhu a odhalují pohyby Měsíce i planet.

Návod k použití vyvolal senzaci

Další ohromující objev přišel v roce 2016, když věci odhalili na zařízení nápis, v němž rozluštili cosi jako uživatelskou příručku k zařízení. Zapsaná slova, roztříštěná do mnoha fragmentů, vypovídala o přesných časech zatmění Měsíce a Slunce, o pohybech nebeských těles a o dalších detailech potřebných k vytváření astrologických předpovědí. Otáčením měřidel v přední a zadní části mechanismu si mohl uživatel nastavit datum a přístroj mu odhalil astronomické jevy, které se budou v té době kolem Země odehrávat.

„To, co dnes děláme s počítači, se s mechanismem z Antikythéry dalo provádět už asi před 2000 lety,“ podotkl k tomu fyzik Yiannis Bitsakis. Z roztříštěného návodu se vědcům podařilo zrekonstruovat celkem 3400 znaků,  s jejichž pomocí posléze sestavili celé věty a byli schopni pochopit, co jim tento „manuál“ pro použití říká. Současně našli podpis pravděpodobného tvůrce přístroje, který se podepsal jako Pythagorejský či Pythagorejec. 

„Tento stroj je kořenem veškeré civilizace a technologie a skutečně je to nejstarší počítačový tablet,“ uvedl profesor astrofyziky Xenophon Moussas, podle nějž představují ozubená kola mechanismu prazárodek dnešních počítačů i mobilních telefonů. 

V rytinách stroje se našla také slova „Dodona“ a „Alexandria“, což podle vědců svědčí o tom, že tvůrce přístroje propojoval pohyby planet s konkrétními pozorovacími místy, nacházejícími se po celém tehdy známém světě, neboli byl schopen zajistit jeho používání na více místech.

Mechanismus také zahrnoval metody pro odhad času sportovních akcí konaných každé čtyři roky, jako byly například starověké olympijské hry. „Všichni vědci, kteří se podílejí na analýze tohoto neuvěřitelného zařízení, se stejně jako mnoho dalších výzkumníků shodují, že nález z Antikythéry je nejdůležitějším objevem z námořního vraku v historii lidstva,“ uvádí web Greek Reporter.

K dalšímu výzkumu působivého přístroje slouží jednak jeho virtuální model, představený v loňském roce, jednak vzniká i fyzická kopie v odpovídající velikosti jedna k jedné. Jak se zdá, výrobek starověkého geniálního konstruktéra má stále čím překvapit.