„Pro oba týmy to byla hlavně prověrka před nadcházející sezónou, co je třeba ještě doladit, na čem zapracovat,“ vysvětlil trenér Roman Gezo. „Přicestovali jsme pouze se šesti hráči v každém družstvu, a tak si na nedostatek vytížení nemohl určitě nikdo stěžovat.“

Dívky měly ve své kategorii šest soupeřů. Postupně se utkaly s Brandýsem n. L. B (50:36), Slunetou Ústí nad Labem (22:137), Sokolem Horní Počernice (41:58), Brandýsem n. L. A (22:99) a Sokolem Nusle (38:53).

„Z větší části ligové týmy byly pro naše děvčata nad jejich síly, přesto byla tato konfrontace přínosem a velkou zkušeností,“ zhodnotil Gezo účast v turnaji. „Je potřeba zapracovat na agresivitě a důrazu v osobních soubojích. V tomto ukazateli nás soupeři přehrávali.“

Výsledek – jedna výhra a čtyři porážky - je řadil na 5. místo v turnaji. Nejvíc bodů zaznamenaly Alexandra Hellmichová (78) a Kateřina Šupová (61). Své si odehrály i Magdalena Sůvová (29), Linda Havlíková (4), Tereza Trojanová (3) a Viktorie Voňavková.

O poznání lépe si vedli kadeti. Nebýt úvodní těsné prohry s Vyšehradem (73:75), kdy se projevil úzký kádr, turnaj by s přehledem vyhráli. Následně porazili Sokol Josefov (67:44), Brandýs n. L. (58:43) a BK Příbor (67:62).

„Ukázalo se, že červnová kvalifikace, kdy jsme nepostoupili do ligy U 17, byla velká škoda,“ litoval kouč Gezo. „Kromě nakonec vítězného Vyšehradu, se kterým jsme prohráli pouze o koš, jsme zápasy s dalšími účastníky ligové soutěže zvládli a obsadili druhou příčku. Klukům nelze nic vytknout. Pouze v některých fázích hry ztráceli koncentraci, z čehož plynuly mnohdy nepochopitelné chyby, a tím pádem i zbytečné zdramatizování zápasu. Přesto jsme i takové duely dotáhli do vítězného konce. Potěšila mne týmová hra.“  

Střelecky se Mariánskolázeňští opírali hlavně o mušku Jakuba Ouředníka (96) a Matěje Laušmana (81). Stejně důležitou součástí týmu však byli i Šimon Sůva (36), Jindřich Dennison (33), Jakub Laušman (19) a Filip Long. (mil)