V kopcích nad Jáchymovem se předposlední červnový víkend odehrál jeden z vrcholů letošní orientační sezóny – Mistrovství České republiky a Veteraniáda na krátké trati.
Blízkost konání využili členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK. Těch se na start postavilo sedmnáct. Někteří však startovali pouze na tréninkových tratích.
Pro letošní šampionát byl použit orientačními běžci dosud nenavštívený terén v okolí biatlonového areálu Eduard. Závodní prostor tvořil v podstatě jeden podlouhlý kopec rozdělený od severu na jih silnicí.
Na 1100 běžců čekala nejprve sobotní kvalifikace, v níž se bojovalo o účast ve finále A. Ta se odehrála ve východní, strmější části. Všichni si užili hlavně v pasáži s hlubokými údolíčky, rýhami a jinými terénními útvary, kde mnozí pohřbili předčasně své naděje. Vyrobit i desetiminutový „kufr" tam nebylo nic neobvyklého.
O štěstí můžou hovořit chebský Jaroslav Jirásek (kat. H65) a Stanislava Opavová z Mariánských Lázní (D60). Oba se v oné orientačně obtížné pasáži při svém bloudění náhodou potkali. Jirásek našel kontrolu, jež mu nepatřila, nevěděl však, kde se v tu chvíli nalézá. Opavová na druhou stranu věděla, kde je, ale nemohla najít svoji kontrolu. Tu jí právě chebský borec ukázal. Díky této spolupráci se oba dostali zpět do závodu a nakonec obsadili poslední postupová místa ve svých kategoriích. U Opavové to bylo jen o pár sekund.
Postup se zdařil ještě „mlokům" Janu Fišákovi (H70) a Josefu Milotovi (H55) a také ašským závodníkům Janu Hájkovi a Karlu Pilařovi (oba H60).
Pod čarou zůstali Jana Bartošová (D40), Martina Kamarytová (D45), Helena Tenglerová (D45), Miloš Kamaryt (H50) a Jan Michalec (H55, vš. Mar. Lázně).
Nedělní finále mělo úplně jiný charakter. I když se jeho prostor nalézal v podstatě přes ulici, neměl se sobotou téměř nic společného. Ve spíše rovinatém nebo mírně svažitém lese byly kontroly z větší části umístěny v jámách, jež pamatují středověkou těžbu stříbra. Těch bylo v prostoru závodu několik stovek. Najít tu svoji byl úkol hodný Davida Coperfielda.
Na nepřízeň osudu si nemůže stěžovat Milota. Ten už na třetí kontrole doběhl o dvě minuty před ním startujícího Dikoše z Nového Boru, s nímž pak vytvořil tandem. I jim se však nevyhnul jeden nepodařený postup, jenž vynesl devadesát ztrátových sekund.
Cílovou metu proťal Milota v čase 32 minut a 24 sekund. Byl to identický čas, jako měl Škorpil z Hořic. O pouhou sekundu lepší byl nakonec stříbrný Němec Leibiger. Vítězství patřilo Šrámkovi ze Šumperka. Milota se Škorpilem obsadili dělené třetí místo. Aby se tři závodníci vešli do dvou sekund, je v orientačním běhu jev ojedinělý.
Stupně vítězů atakoval také Fišák. Osudnou se mu stala jedenáctá kontrola v závěru závodu – severní prohlubeň ve svahu, kde nechal skoro tři minuty. Pomyslná bramborová medaile za čtvrté místo ho určitě nepotěšila. Nevedlo se ani Opavové, jež po fatální desetiminutové chybě skončila osmá.
S jedenáctou příčkou byl naopak spokojený Jirásek. Patnácté místo obsadil Pilař a dvacáté Hájek.
Druhý doběhl ve finále B Michalec (18. celkově), čtvrtá byla Bartošová (22.), sedmá Kamarytová (26.), devátá Tenglerová (23.) a dvacátý druhý Kamaryt (47.) (jomi)