Koronavirová epidemie zasáhla svým způsobem každého – někoho méně, někoho více.

Zároveň nabořila stereotyp každého z nás. Výrazně to pocítili sportovci a celkově typy lidí, pro něž je sport nedílnou součástí jejich života, ať na amatérské či profesionální úrovni.

Pro někoho bylo zastavení sportovního kolotoče, který se rok co rok točí ve stejných obrátkách, nepříjemným šokem. Někomu však dal tolik kýžený čas na přemýšlení, aby si sám uvědomil, zda jeho životní priority nejsou již jiné.

SPORT ŠEL STRANOU. BYL ČAS NA JINÉ VĚCI

„U mě už fotbal není něco, bez čeho bych nemohl být. Samozřejmě, ho mám rád, ale už to beru trochu jinak než před pěti, šesti lety. Chyběl mi pouze v té podobě, že jsem si nemohl zahrát na tréninku a nesetkával se s kamarády. Jinak téměř každodenní trénování a víkendové zápasy mi upřímně moc nechyběly. Zní to divně, ale je to tak,“ říká upřímně fotbalový útočník divizního Petřína Marek Vohrna, který ve volném čase objevil novou zálibu, jízdu na kole.

„Moc jsem do té doby nejezdil, ale jednou jsem na něj vyrazil a oblíbil jsem si ho. S přítelkyní jsme na něm trávili hodně času, což bylo fajn,“ dodal třicetiletý fotbalista.

Klidnější období přišlo vhod i hokejistovi Jakubu Houfkovi. Aktuálně obránce Klatov začínal s hokejem v Plzni, kde prošel všemi mládežnickými kategoriemi a patřil i do dorosteneckých a juniorských reprezentačních výběrů. Následně ale dostalo přednost vzdělání, když šestadvacetiletý bek vystudoval právnickou fakultu.

„Byla to pro mě zvláštní doba, ale umožnila mi nedělit síly mezi hokej a právničinu v advokátní kanceláři. Pokud jde o hokej, tak mi samozřejmě chyběl, ale věnoval jsem se tenisu a dalším sportům, které se podle vládních nařízení mohly provozovat. Měl jsem více času na odpočinek, což hodnotím jen pozitivně,“ těšilo Jakuba Houfka.

PŘÍRODA SE STALA STŘEDEM ZÁJMU

Po zavření sportovních areálů, nákupních center a dalších oblíbených společenských míst, kde tráví většina Čechů svůj volný čas, se dostala do popředí zájmu příroda.

„Obvykle jsem se dostával do přírody párkrát za rok, ale v téhle době to bylo i víckrát za týden, což ocenil zejména náš pes,“ prozradil odchovanec plzeňského hokeje, jenž využil čas i ke studiu.

„Začal jsem také pracovat na rigorózní práci. To byla věc, kterou jsem po absolvování studia před více jak dvěma lety, spíš odkládal. Čas jsem měl i na fotbal v televizi,“ dodal vášnivý fanoušek italského AS Řím či plzeňské Viktorie.

Lidé začali také výrazně probádat neznámé kouty naší matičky země, což pocítil florbalista a vášnivý cyklista Pavel Žižka, jenž spravuje portál poznejbrdy.cz

„Podle plných parkovišť v Brdech a okolí soudím, že virus spoustu lidí „vyhnal“ do přírody a já nejsem výjimka. Cyklistického sedla jsem si užil jako asi ještě nikdy. Na druhou stranu turistiku jsem trošku zanedbával. Za to ale nemůže covid, ale manželčino těhotenství. Pětadvacet kilometrů s bříškem ani kočárkem není to pravé ořechové,“ vysvětloval Pavel Žižka, pro nějž bylo tak toto období i vzhledem k přírůstku do rodiny pozitivní.

„Žijeme ve strašně uspěchané době, a to nejvzácnější – čas, nám často protéká mezi prsty. Na jaře jsme skoro všichni měli možnost zastavit a zamyslet se, kudy dál,“ využil volný čas k přemýšlení čtyřiatřicetiletý rodák ze Starého Plzence.

ŠKOLSTVÍ ZAŽILO VELKÉ ZMĚNY

Pro Žižku byl rok o to složitější, že jako učitel na základní škole musel přejít z prezenční výuky na distanční, která do té byla pro české školství půdou neprobádanou.

„Nás učitele donutil přemýšlet a pracovat jinak. Zejména na jaře, kdy šlo všechno velmi překotně, jsme měli široké možnosti, jak využít nové situace a z výuky vyřadit její bolesti, které nastávají, pokud děti chodí do školy. Na podzimní vlnu jsme se ve školství připravili a chod distanční výuky je nyní tak sešněrovanější, což třeba mně osobně často tolik nevyhovuje,“ popsal své pocity z výuky v letošním roce učitel, jehož studenti ohodnotili v roce 2019 jako nejlepšího učitele na západě Čech, když získal titul Ámos Plzeňského kraje.

HOKEJKU VYMĚNIL ZA FOTBALOVÝ MÍČ

Pro Lukáše Vodrážku znamenala jarní sportovní přestávka velkou změnu. Ještě na začátku hokejbalový obránce extraligových plzeňských Mečounů se rozhodl během nucené pauzy k nečekané změně sportu.

„Koronavirové období mě osobně jako sportovce velmi zasáhlo. Při vynucené sportovní pauze jsem si uvědomil, že už mě hokejbal nenaplňuje tolik, jako tomu bylo v předešlých letech. Rozhodl jsem se proto s ním skončit a věnovat se jinému sportu, fotbalu. Koronavir hrál v mém rozhodnutí velkou roli,“ uznal dnes již bývalý hokejbalista, na jehož se mohou těšit fanoušci fotbalového týmu Horní Břízy.

Každý si přeje, ať je nynější neklidné období brzy za námi. Je třeba si ale z nástrah, které nám přichystal koronavirus, vzít to pozitivní, což vystihuje latinské přísloví Per astera ad astra (Přes překážky ke hvězdám).

„Těším se, až to všechno bude za námi, ale našel jsem si na koronavirovém období i to dobré,“ dodal na závěr Jakub Houfek.