Házená Kynžvart posiluje svůj mladý tým. Ke slovenské reprezentantce Annamárii Patrnčiakové, která již prokázala své kvality v minulé sezoně, přichází další zkušená hráčka, ostřílená také na mezinárodním poli. Tou je 29letá Martina Weisenbilderová. Rodačka z Liberce to vzala do městečka ve Slavkovském lese pořádnou oklikou, ze svého posledního působiště, švédského Kristianstadu, musela urazit tisícovku kilometrů. „Přestup se zrodil v podstatě díky mé bývalé spoluhráčce Pétě Kudláčkové, která byla v kontaktu s týmem z Kynžvartu, a ti hledali i nějaké spojky pro nadcházející sezónu. Já už cítila, že byl čas se opět vrátit zpět do Čech, a proč ne do týmu, který má smělé cíle, a to mne zaujalo,“ vysvětluje Martina Weisenbilderová. „Se vším mi pomohl pan Řepík, který jednal s vedením klubu,“ doplňuje.

V Lázních Kynžvartu se byla podívat v dubnu, poté podepsala smlouvu, začala se podle aktuálních možností připravovat, a jak sama říká, užívá si zdejší prostředí.

S házenou začínala hráčka, která se zúčastnila s českou reprezentací v roce 2016 mistrovství Evropy, v 7 letech v Liberci. „Mamka mě odvedla na dětský den na libereckém hřišti v Lokotce, kde probíhal házenkářský nábor, a už mě odtamtud nedostala,“ směje se nová spojka Házené Kynžvart.

Do povědomí házenkářské veřejnosti se dostala jako hráčka Slavie Praha nebo Baníku Most, se kterým vyhrála v roce 2013 evropský Challenge cup. Nakonec zakotvila na dlouhých šest let na severu Evropy. „Švédi jsou pohodovější, více v klidu a věci moc neřeší, což je taky jejich nešvar,“ snaží se již bývalá házenkářka týmu Kristianstad Handboll najít rozdíl mezi severskou a českou mentalitou. „Švédové jsou ale Čechům hodně podobní. Jsou to fajn lidi, říká se o nich, že nejsou přátelští, že jsou studení, ale tak to ve skutečnosti vůbec není,“ dodává.

Jak daleko byla Martina Weisenbilderová od rozhodnutí zůstat ve Švédsku natrvalo? „Přemýšlela jsem o tom hodně prvních pár let, ale návrat do Čech byl vždy v obraze a nakonec se tak i stalo,“ říká.

Je velký je rozdíl mezi čtyřicetitisícovým Kristianstadem a Lázněmi Kynžvart, které mají necelých 1 500 obyvatel? „Velký kontrast to není, Kristianstad byl také malé město se svým kouzlem,“ poukazuje Martina Weisenbilderová, která aktuálně bydlí v nedalekých Mariánských Lázních. „Zatím se víc nacházím v přírodě než ve městě. Byla jsem se podívat na kolonádě, ale určitě to bude mít větší kouzlo, až se do města vrátí turismus. Líbí se mi okolní příroda. Kladská je moc pěkné místo a všechny různé prameny jsou kouzelné,“ prozrazuje své dojmy.

Spokojená může být i po sportovní stránce. „Jsem tady jen chvilku a ještě se ve všem neorientuji, ale zatím je vše super. Zázemí je tu myslím výborné, skvělé pro rozvoj mladých hráček. Holky mě také přijaly skvěle, tam nebyl žádný problém,“ hlásí.

I když kvůli věkovému rozdílu v prakticky juniorském týmu Házené Kynžvart nikoho neznala. „Jsou to přece jenom mladé holky,“ směje se Martina Weisenbilderová.

Ta by měla, až se situace ohledně covidu uklidní a vládní opatření to dovolí, pomáhat také se školní ligou Chebska.

Zdroj: Youtube

Ve volném čase plánuje 29letá házenkářka svoje tradiční záliby. „Asi to bude znít jako klišé, ale nejraději sleduji různé házenkářské zápasy anebo jsme venku se psy. Je tu spousta vyžití a míst, kam se dá jít s pejskama vydovádět,“ odpozorovala.

Osobní cíl pro nadcházející sezonu Martina zatím tak nějak neřeší. „Zatím ho úplně nemám. Jde mi o dobro týmu, a pokud budeme hrát MOL ligu, tak jako nováčka bych nás ráda viděla někde v poklidu ve středu tabulky a získávat nějaké ty zkušenosti pro další sezóny, kde ty ambice budou určitě vyšší,“ má jasno.

Je kapitola s názvem česká reprezentace pro Martinu Weisenbilderovou již uzavřená? „Na to nedokážu odpovědět, nikdy neříkej nikdy, ale nezáleží to na mně,“ uzavírá povídání nová posila ambiciózního týmu ze západu Čech.