Cheb/ Rychlostní kanoisté TJ Esky Cheb uspěli na mistrovství ČR v Račicích. Od medaile je dělily desetiny vteřiny. Na šampionát přijíždějí závodníci ve vrcholné formě a uspět v konkurenci závodníků ze středisek vrcholového sportu je odrazem profesionálně postaveného tréninkového programu, který chebští kanoisté absolvovali na vlastní náklady na týdenním soustředění v Račicích a na Hracholuskách. Šárku Borkovcovou z Chebu na trati 200 metrů dělila od bronzové medaile necelá vteřina.
Dá se tento výsledek považovat za úspěch?
Asi ano. Myslela jsem si, že bych na medaili měla stačit, ale je pravda, že krátká trať mi sedne málokdy a zrovna to nesedlo. Nejsem založením sprinter a zkoordinovat kvalitní záběr do rychlé frekvence mi zatím činí problém. Při tréninku se soustředíme na 500 metrů, to je olympijská, tedy královská, ženská disciplina. Na tuto trať jsem byla pátá, a to dvě desetiny za čtvrtým místem a 1,2 sekundy za třetím místem. Tohoto výsledku si vážím a jsem na něj hrdá.
Jak jste uspěli v ostatních kategoriích?
Měli zastoupení také v dorostenkách a mužích. Výborný výsledek zajel ve velmi silné konkurenci Jindřich Borkovec na kilometrové trati na singlu (K1), kde obsadil osmé místo a na 500 metrů byl desátý. Lucie Šrajlová na K1 500 metrů obsadila deváté místo a vyjet finálovou jízdu bylo pro Lucku vytouženým úspěchem, jenom doufám, že ne posledním. Na deblu (K2) na téže trati byla Lucka se svojí kolegyní z Plzně na osmém místě. Klára Tomanová skončila těsně za finálovými jízdami, ale vzhledem k tomu, že za dorostenky závodila prvním rokem, byla její jízda důstojná a příští rok má taktéž šanci závodit ve finále. Já jsem ještě jela na K1 kilometr, kde jsem byla šestá. Také krásný výsledek se zajímavým koncem. Proč to zmiňuji? Od pátého místa mne dělilo pět tisícin vteřiny. V závodě dlouhém čtyři a půl minuty je takto malinký rozdíl opravdu ojedinělý.
Trénujete pouze na soustředění?
Trénujeme, i když zrovna nejsme na soustředění. Chebská přehrada Skalka je ideální místo pro přípravu rychlostních kanoistů. Dají se zde absolvovat tréninky zaměřené na rozvoj vytrvalosti i rychlosti a to je výhoda například oproti račickému kanálu, kde se na dva kilometry dlouhé závodní dráze dají skvěle trénovat pouze krátké úseky. Hracholusky jsou zase výborné na najíždění objemů v podobě několika desítek kilometrů denně. Chce to pěkně pospojovat a letos se nám to skutečně vydařilo.
Jaké máte cíle?
Myslíte osobní nebo oddílový?
Oba.
Ve složení, v jakém nyní objíždíme závody českého poháru (Šárka Borkovcová, Jindřich Borkovec, Lucie Šrajlová, Klára Tomanová), jsme celkem silný tým, který je schopný na příštím MČR dosáhnout na medaili. To je také cílem a komu se to povede, to je otázka. Co se týče mých sportovních cílů, pokud zdraví a okolnosti dovolí, ráda bych příští rok medaili a hlavně bych se ráda opět vrátila do širšího výběru reprezentace. Nějak mi ten Londýn nedá spát 
Jak vidíte vývoj rychlostní kanoistiky v Chebu?
Velice slibně. Zpracováváme žádost na dotační titul z MŠMT na novou loděnici, která je základem pro rozvoj tohoto sportu v Chebu. Pokud bude žádost úspěšná, nově vybudovaná loděnice na Skalce bude skýtat skvělé zázemí pro mladé kajakáře i kajakářky. O náborových akcích se děti včas dovědí. A to je mým cílem osobním - rozvoj rychlostní kanoistiky. Je to nádherný sport a zaslouží si zájem všech, kteří mohou pomoci k obnovení velkého fungujícího oddílu, který zde byl v dobách minulých.