Boxerskou dráhu si vybral čtyřiadvacetiletý Radek Krejčí z Chebu už v šestnácti letech.

S drsným sportem začal v Chebu s několika kamarády, jeho pouť pak pokračovala do Sokolova, za který vyhrál několik turnajů, a proto si ho všimli v extraligovém Ústí nad Labem, jehož dres pak několik sezon oblékal. Odtud se dostal do německého Marktredwitz.

„V Ústí jsem se už boxem živil, ale nebylo to nic moc. V Německu už to vypadá lépe. Finanční podmínky jsou tam lepší,“ přiznává Krejčí. Za německý tým dosáhl hned velkého úspěchu, když v rakouském Linci vyhrál mezinárodní turnaj. „Nejdřív jsem porazil jednoho Čecha a pak ve finále K.O. rakouského mistra,“ mohl se pochlubit.

Radek dává boxu vše. Trénuje každý den dvě hodiny, někdy, pokud je čas, i dvoufázově. Musí rovněž pilovat německý jazyk. Nezbytnou nutností pro úspěch je podle mladého boxera i masér a terapeut, kterého mu dělá v jedné osobě Petr Vala z Chebu. „Psychika boxera je padesát procent úspěchu. Navíc tréninky a zápasy jsou hodně náročné, tělo potřebuje rekonvalescenci a pokud jí nemá, řekne si dost a dál to nejde,“ ví své Krejčí, který si před boxem vyzkoušel fotbal, řecko–římský zápas, judo nebo hokej.

I když se box zdá být sportem nebojácných chlapů, Radek přiznává, že strach mu není cizí. „Jen před zápasem, když třeba u vážení vidím soupeře, ze kterého cítím respekt. Ale jen co jsem v ringu, strach je pryč a myslím už jen na vítězství. I když né pokaždé se to povede. Jako například, když jsem se v extralize utkal s naším reprezentantem Rudolfem Krajem, který získal stříbrnou medaili na olympiádě 2000 v Sydney. Z něj jsem měl velký respekt. Před zápasem k němu chodili lidi pro podpis, zdravili ho. Ve třetím kole jsem souboj s ním vzdal, naložil mi tehdy hodně,“ vzpomíná na duel s českou boxerskou legendou.

Předností chebského boxera je tvrdý úder, zapracovat ještě musí na obraně. Dosud odboxoval přes osmdesát střetnutí a víc jak šedesát z nich bylo vítězných. Úctyhodná bilance.

A jaké má Radek Krejčí před sebou cíle? „Boxovat co nejlépe, chtěl bych příští rok vyhrát mistrovství Bavorska a pokud mi to půjde, chtěl bych jít v Německu mezi profesionály. Tam už záleží na tom, jak schopného máte manažera, který sežene zápasy, kde nejdete předem na porážku. V Německu jsou nejlepší boxerské stáje. Všichni Češi, co v boxu něčeho dosáhli, skončili právě tam,“ přeje si chebská boxerská naděje, které se nejvíc líbí styl amerického boxera Roy Jonese juniora.