Zdroj: Zdeněk Plachý

V posledním, pátém ligovém kole si házenkářky Kynžvartu poradily vcelku hladce s týmem Kunovic 37:21.

Dominantní roli v domácím družstvu hrála opět slovenská reprezentantka Annamaria Patrnčiaková. „Jsem velmi ráda a spokojená, že zápas dopadl v náš prospěch,“ hodnotila duel.

Sama ale nakonec příliš jásat nemohla. S Barborou Tesařovou vstřelila sice nejvíce domácích branek, obě po devíti, ale s bolestivou grimasou palubovku předčasně opustila po faulu soupeřky. „Co se týče mého zdravotního stavu, ve čtvrtek před utkáním jsem si na tréninkové jednotce vyvrtla kotník na pravé noze, ale s pomocí našeho fyzioterapeuta jsme to dali do stavu, že jsem mohla hrát zápas. Což jsem byla hrozně ráda. Tímto mu chci i poděkovat. Druhé zranění se mi stalo na začátku druhého poločasu utkání s Kunovicemi, svalové zranění (koňar), ale teď je pauza, a tak bude prostor dát se zdravotně do pořádku,“ přibližuje aktuálně také se 44 brankami nejlepší střelkyně první házenkářské ligy žen.

„Určitě teď budu odpočívat a doléčovat se, ale zároveň určitě s trenérem vymyslíme plán na vrchní část těla,“ plánuje Annamaria Patrnčiaková.

Jak se hráčka takového kalibru, se zkušenostmi z mezinárodní házené dostane do malého městečka s necelými 1500 obyvateli na západě Čech? „Oslovil mě pan trenér Sabadka s nabídkou hrát za Kynžvart. A za tuhle nabídku děkuji, jsem tu velmi spokojená. Nabídka mě zaujala kvůli vysokým ambicím klubu. Proto jsem se ji rozhodla přijmout. Sice je to 'jen' první liga, ale tréninkové jednotky jsou na výborné úrovni, ať už kvalitou či kvantitou. Kolektiv pracuje velmi dobře, takže jsem spokojená,“ vysvětluje slovenská reprezentantka.

Jak se zatím Annamaria seznámila s novým působištěm? „Kynžvart je malé, klidné městečko s pěkným prostředím, nedaleko jsou Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, kde jsem se byla podívat. Co se týče klubu, jsem velmi spokojená, všechno funguje na vysoké úrovni. Začala jsem tady také pracovat, je to pro mě, proti tomu, kde jsem pracovala předtím, úplně něco jiného, nového a velmi zajímavého. Učím se hodně nových věcí a musím říct, že mě tato práce baví,“ prozrazuje.

Sama sebe popisuje jako typické křídlo, které těží ze své rychlosti, ale momentálně hraje i na postu spojky. „Snažíme se hrát rychlou házenou, což musím říct, že mi vyhovuje,“ doplňuje.

Ligou zatím kynžvartské házenkářky procházejí na výbornou. Ve čtyřech odehraných zápasech (duel s Olomoucí byl přeložen) na hřišti jasně panovaly. Skóre 151:78 hovoří za vše. „Náročná herní příprava, ve které jsme odehrály těžké zápasy, nás určitě posunula dopředu. Máme mladý, perspektivní tým, který se stále rozvíjí díky náročnosti trenéra,“ líčí Patrnčiaková. V kynžvartském dresu se zatím cítí dobře. „O spokojenosti bych ale nemluvila, protože vždycky se může hrát i lépe,“ upozorňuje.

Cíl má Házená Kynžvart jasný. „Je to určitě postup do interligy. Všichni zainteresovaní pro to dělají maximum. Když nám to nepříjemná situace s covidem nezkomplikuje, tak věřím, že postoupíme,“ je přesvědčena hráčka Kynžvartu, nastupující s číslem 22.

Házenou Annamaria Patrnčiaková začala hrát v šesti letech v rodných Šuranech na jižním Slovensku. „V patnácti jsem se rozhodla pro sportovní gymnázium v Trenčíně, zaměřené na házenou. V trenčínském klubu jsem působila asi šest let, další cesty vedly do Michaloviec, Zlína, Hodonína a Olomouce,“předestírá svou dosavadní kariéru.

A teď je uprostřed Slavkovského lesa, kde má Lázně Kynžvart dostat na interligovou mapu házenkářek.