Druhý srpnový víkend se na Jičínsku konala další prázdninová orientační akce, tentokrát pod názvem Czech 5 days orienteering.
Necelých šest stovek závodníků – z toho padesát cizinců z dvanácti zemí – byla středně velká návštěva. Roky, kdy značka Jičín přilákala tři až čtyři tisíce účastníků z celého světa, jsou už dávno pryč.

Pravda, bylo to v osmdesátých letech minulého století, kdy se v letních měsících konaly v Čechách obvykle pouze dvoje vícedenní závody. Dnes jsou každý víkend jedny, pokud ne dvoje. Nemluvě o současných možnostech cestovat kdykoliv a kamkoliv.
Menší účasti odpovídalo i komornější prostředí a jednodušší organizace. Té se vcelku zdařile zhostil oddíl SK Studenec za podpory PSK Krakonoš.
První tři etapy se běžely v okolí centra závodů, jímž byl kemp u Vsi Svaté Kateřiny. Tam se všichni orientační běžci ubytovali. Na zbylé dvě etapy se cestovalo do Bradla. To je místo mezi Olešnicí a Zadním Mostkem.

Ke cti pořadatelů budiž připsáno, že závody nebyly, co se týče délek, z nejlehčích, takže ti, kteří si to chtěli užít, neodjeli zklamáni. Ve většině kategorií se však po čtyřech etapách vytvořily takové rozdíly, že nebylo v závěrečném hendikepu prakticky o co bojovat.
Z osmi členů Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK se o třetí místo mohla poprat Radmila Miturová v kategorii D 40, jež ztrácela před posledním závodem na soupeřku před sebou ne nepřekonatelné tři a půl minuty. Šanci ale probendila díky největší etapové ztrátě – třináct a půl minuty. Zůstala tak na bramborové pozici.

To, že k závěrečnému vystoupení na stupně vítězů není potřeba vyhrávat etapy, potvrdil Jan Fišák v kategorii H 60. Jeho umístění měla rozptyl mezi 4. a 7. příčkou při každodenních zhruba desetiminutových ztrátách na vítěze. Tento průměrný ale vyrovnaný výkon stačil na bronz, což byl nejlepší výsledek lázeňské výpravy.

Páté místo obsadila Jana Sklenářová starší v kategorii D 45, osmé skončily Magda Sklenářová v kategorii D 14 a Helena Tenglerová v kategorii D 40 a šestnáctý byl Martin Tengler ve tříetapové variantě závodů v kategorii H 21 C. Zbylí členové MLOKu neměli do celkového hodnocení plný počet dobře zvládnutých etap.

Pochvalu za pěkné čtvrté místo zaslouží ašský běžec Václav Chotětický. V kategorii H 35 doběhl čtyřikrát čtvrtý a jednou pátý. Sám se sebou ale nebyl Václav spokojený, v každé etapě se nevyhnul nějakým chybám.
Doprovodnými sportovními akcemi byly noční závod a tzv. pivní štafety, jichž se ale nikdo z Chebska neúčastnil.
Pivní štafety jsou hlavně diváckou záležitostí a kromě pití piva z láhve a netradičních úborů byla atrakcí kontrola zavěšená na laně nad rybníkem, kam si pro ni museli všichni doplavat. Palmu vítězství si odnesl soubor „My jsme ty pražský k..vy“ před Beermentalem a týmem složeným z estonských závodníků.

V blízkosti centra se nacházelo také několik dvouhrbých velbloudů. Mnozí neodolali a na exotickém zvířeti se svezli. Vyšlo to podstatně levněji než v Egyptě a nemuselo se smlouvat.

(Josef Milota)