Na mezinárodní Grand Prix Fitness Nutrend odjela včera loňská vicemistryně světa ve fitness Jana Stöckelová z chebského Sportcentra. Tentokrát však nejela bojovat sama, ale hned s trojicí svěřenkyň, které na olomoucký pohár připravovala. Na závodech tak dnes budou náš region reprezentovat v kategorii fitness Jana Stöckelová a v kategorii bodyfitness Helena Stehurová z Chebu, Renata Gabčíková z Chebu a Ludmila Plocková z Františkových Lázní.
S vizitkou vicemistryně světa, páté ze světového šampionátu a dvonásobné stříbrné medailistky z Evropy jela do Olomouce Jana Stöckelová.
S myšlenkou účastnit Grand Prix si úspěšná sportovkyně začala pohrávat v zimě, kdy začala směřovat svojí přípravu k závodům, ale až v květnu se pevně rozhodla, že do toho půjde naplno.
Příprava na Olomouc se od té na loňské mistrovství světa trochu lišila. „Přece jen jsem skončila na šampionátu druhá a když se člověk připravuje na další závody, cítí určitý tlak, aby skončil minimálně stějně. O to to bylo horší,“ vysvětluje dvaatřicetiletá Jana, která očekává v Olomouci velkou konkurenci. „Protože jsou to mezinárodní závody, sejde se tam konkurence ze Slovenska, Polska a z České republiky. A vzhledem k tomu, že je Grand Prix rovněž nominací na mistrovství světa, půjde o konkurenci světovou.“
Pro všechny její svěřenkyně je Jana jejich vzorem, což pochopitelně jí, jako trenérku, hodně těší. „Jsem ráda, že se našla děvčata, která to baví a která to dotáhla až do konce. Proto tuhle práci dělám. Holky byly výborné, vzaly za své, že chtějí závodit. Ono to ani jinak nejde. Příprava byla hodně tvrdá. Člověk se musí rozhodnout, jestli to dělat chce nebo nechce. Kdyby to nějak šidil, nebo o tom nebyl přesvědčený, v závěru by se to ukázalo. Určitě by mě potěšilo, kdyby se po soutěži řady cvičících rozšířily. Lidé mají v podvědomí, že ženy a svaly nejdou dohromady, ale když to pak člověk v realitě vidí, jak na sobě někteří pracují, že udělaly se sebou velký kus práce a zůstaly drobné a svalnaté, mohlo by to být motivací i pro ostatní,“ přeje si vicemistryně světa.
Do Olomouce odjela Jana Stöckelová s cílem nominovat se na mistrovství světa a samozřejmě se co nejlépe umístit na Grand Prix. „Vzhledem k tomu, že mám zraněná třísla, budu ráda, když vůbec dokončím volnou sestavu. Ale samozřejmě jedu do Olomouce vyhrát.“
Pro její svěřenkyně jsou to premiérové závody, které jim přinesou zejména velkou zkušenost. „Pro děvčata jsou to spíš takové seznamovací závody, ale jsou připravena na takové úrovni, že by mohla na nějaká dobrá umístění dosáhnout. Když holky začínaly, vypadaly jako většina běžné populace. Vlastě ani jedna nikdy předtím nijak výrazně necvičila, začínaly vlastně od nuly a nyní je na nich vidět výrazný posun dopředu. Ten rozdíl je velký.“
Jana Stöckelová trénuje ve Sportcentru ženy i muže, navíc předcvičuje i aerobní cvičení. „Věřím, že se nám závody v Olomouci povedou a že budou dobrou reklamou pro všechny, kteří chtějí se cvičením u nás ve Sportcentru začít.“
Helenu Stehurovou inspirovala ke cvičení právě Jana Stöckelová. „Jednou jsem viděla Janu v novinách a řekla jsem si, že bych chtěla vypadat jako ona,“ vzpomíná sedmadvacetiletá sportovkyně na své začátky. Největší problémy jí dělala především dieta, která je nezbytnou součástí přípravy. „Bylo to hodně krušné, ale rozhodně to stojí za to to vydržet,“ prohlásila. Na první závody odjela s cílem se hlavně zúčastnit.
Ludmila Plocková se na cvičení dala ze dvou důvodů. „Chtěla jsem změnit mojí postavu a pak mě také motivovala Jana Stöckelová. Po jejím loňském úspěchu, kdy skončila na světovém šampionátu druhá, jsem zjistila, že má svojí posilovnu a začala jsem u ní trénovat. V dubnu letošního roku mě Jana naočkovala, že bychom mohly zkusit závody,“ vybavuje si Ludmila, pro kterou bylo největší trápení posilování nohou a pak taky dieta. Do Olomouce nedjížděla s žádnými velkými cíly. „Protože jsou to moje první závody, neočekávám žádné velké úspěchy. Ale určitě je to motivace a první krok pro rozhodnutí, zda ve cvičení pokračovat.“
S Janou nejdříve trénovala devětadvacetiletá Ludmila třikrát v týdnu, později v plné přípravě na závody dokonce šest dní v týdnu. „Jana je výborná trenérka,“ připomněla.
Třetí svěřenkyní je Renata Gabčová. „Vždycky se mi líbily svaly, proto jsem se rozhodla jít cestou, jakou jde Jana, která je navíc už pětadvacet let mojí největší kamarádkou.“
Pro krásu se musí trpět, to je známé přísloví, a ne jinak je tomu i ve cvičení. „Hrozně moc to bolí a to mám právě na tom ráda,“ přiznává jedenatřicetiletá Chebanka. Ze začátku jí trochu vadilo dodržování diety. „Když pak po čase člověk vidí, že se začíná tělo měnit, dá na to zvyknout. Cítím se moc dobře.“
O své budoucnosti má zatím jasno. „Vzhledem k mému věku a k tomu, že ještě nemám miminko, chtěla bych ten rok odjet naplno, zkusit ještě Čechy a kdyby se dařilo, jet ještě dál. Vidím to tak na ten jeden rok, dva.“
Podle Renaty je Jana Stöckelová tvrdá, ale výborná trenérka. „Velmi dobře jí znám, proto také vím, jak moc to bolí něčeho dosáhnout.“
Do Olomouce odjela Renata s neskromnými cíli. „Pokusím se udělat maximum. Samozřejmě bych chtěla přivézt do Chebu nějakou medaili. Jedu si to tam užít, ne se trápit. Trápila jsem se poslední tři měsíce!“