Už po několikáté se v rámci podzimních orientačních závodů v Kašperských Horách odehrál v sobotu po prvním závodě přebor západočeské oblasti v nočním orientačním běhu.

Akce je to velmi populární a bez nadsázky dobrodružná. I když tentokrát byli místní pořadatelé dost shovívaví a alespoň polovinu závodu v každé kategorii situovali do kopcovitých luk s remízky a ohradníky pro skot.
Avšak ani na loukách to není v noci až tak jednoduché. Možnost vychýlit se ze směru je větší než v lese, kde je možné se držet cest, dokud to jen jde.
Většina kategorií měla „nočák“ zpestřený použitím dvou map různých měřítek. Začínalo se na pastvinách s mapou 1: 5 000, v polovině se přešlo do lesa na měřítko 1:10 000.

Závodníci z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK si vedli v nočním závodě výborně, získali celkem osm medailí.
První místa obsadili Martina Kamarytová v kategorii D 35 a Josef Milota v kategorii H 35, druhý byl Petr Kunc mladší v kategorii H 21 a Petr Kunc starší v kategorii H 35 a bronz vybojovali Stanislava Opavová v kategorii D 45, Tomáš Kamaryt v kategorii H 21, Jaroslav Macura v kategorii H 45 a Jan Fišák v kategorii HH 55.
V případě Kunce ml., Kamaryta a Macury ale měla jejich celková umístění hodnotu 5., 6. a 3. Před nimiž totiž skončili borci z jiných krajů, kteří se do západočeského přeboru nezapočítávali.

Vítězstvím v kategorii H 55 zřejmě opovrhl Jaroslav Jirásek z Chebu. Ten měl na hodně kontrolách nejlepší mezičasy, ale z nepochopitelných důvodů vynechal nejlehčí kontrolu na trati a byl diskvalifikován.
Start byl na rozdíl od minulosti posunut už na dvacátou hodinu, stejně už byl byla všude tma jak v ranci. Bylo to i z důvodu, že ten den oslavoval Jan Michalec z Mariánských Lázní kulaté jubileum.

Popřát mu do kašperské pivnice na hřišti, kde byl cíl, přišlo po závodě mnoho desítek orientačních běžců. V samotných závodech s ním ale neměl nikdo slitování. Nejlépe dopadl v nočním závodě (5. v kategorii H 35), v denních bězích skončil v kategorii H 45 na 11. a 6. příčce.

Závěrečná zábava byla velkolepá. Oslavenec v několika hudebních sériích předvedl, že se v mládí čile věnoval hře na akordeon. Kromě lidových popěvků vystřihl také několik budovatelských písní z padesátých let a došlo i na Kaťušu nebo na léta strávená na báňské (Kamarádi, dolů sfárejme).
Zhruba polovinu času byla ke slyšení trampská produkce, o niž se postaral mariánskolázeňský Miloš Kamaryt s kamarádem.

Zlatokop Tom se musel opakovat dokonce dvakrát. Že se končilo v pozdních nočních, resp. ranních hodinách, netřeba snad ani dodávat.