V soutěži o nejlepší firmu a podnikatele vyhlašované Karlovarským krajem získal titul Živnostník roku mladý kameník ze Skalné František Suchánek. Naši žádost o rozhovor neodmítl.

Kdo a proč vás do soutěže přihlásil?
Oslovila mne Hospodářská komora s tím, zda bych se nechtěl zúčastnit. Souhlasil jsem a za pár dní mi přišla přihláška do soutěže, kterou jsem vyplnil a odeslal. Dále jsem tomu větší pozornost nevěnoval.

Čekal jste, že budete v soutěži bodovat nebo že se dokonce umístíte na přední příčce? Jaký to je pocit?
Bylo to pro mne překvapení. Nečekal jsem, že bych se mohl umístit, dokonce jsem nebyl ani na vyhlášení výsledků. Když mi volali z karlovarského hotelu Pupp, kde probíhalo vyhlašování výsledků soutěže a ptali se, kde jsem, odpověděl jsem, že na hřbitově a dodělávám zakázky, kde mi již hořel termín. Namísto povznášejícího pocitu z vítězství je to pro mne spíš zavazující.

Jak dlouho podnikáte?
Od roku 2004. Začátky byly velmi těžké, neboť jsem se rozhodl pro obor, ve kterém zde byly léta zajeté koleje. Bylo to o to těžší, že jsem lidi nelákal na nejnižší ceny a nepodlézal nabídky kolegů na úkor mého standardu kvality práce.

Proč kamenictví? Jak jste se ke své práci dostal?
Mám vystudované gymnázium. Už ve škole jsem ale věděl, že se jako intelektuál živit nebudu, neboť mne přitahovala manuální práce, kde je vidět nějaký výsledek, k čemuž mne již od dětství vedli zejména moji prarodiče. Po ukončení studia jsem odešel na zkušenou do Německa, kde jsem si vyzkoušel obory jako automechanik, malíř průmyslových staveb či truhlář. Potom jsem vypomáhal mému strýci na střelnici v Odravě a nějaký čas jsem pracoval také jako barman. V roce 2002 mi bylo nabídnuto zaměstnání obchodního zástupce u firmy zabývající se distribucí kompletního sortimentu pro kamenoprůmysl. Zde jsem absolvoval bezpočet školení v oblasti diamantové techniky, chemických přípravků, strojů na zpracování kamenů. Několik let jsem pak učil kameníky, čím a jak si ulehčit dřinu při opracování kamene. Přišel čas, kdy jsem se rozhodl z firmy odejít a položil si otázku, co budu dělat. Na to jsem si odpověděl, že se získanými znalostmi, zkušenostmi a kontakty bych se mohl vrhnout do oboru sám. Těžké práce jsem se nebál a navíc mne kámen jako jedinečný materiál nadchl.

Pracujete sám nebo máte vlastní zaměstance?
Pracuji převážně sám, ale bez pomoci mé maminky při výrobě a renovaci písma na pomníkách, nebo zastupování mne při sjednávání zakázek v kanceláři v Kynšperku n./O. mou babičkou s dědou bych se neobešel. S tou nejtěžší prací mi ochotně vypomůžou siláci z řad kamarádů.
Víme o vás, že podporujete ve Skalné i místní zájmové spolky, především hasiče. Proč?
Nějaká spolupráce v rámci možností tady existuje. Už jsem se sám stal členem. Vztah k hasičům bude asi dědičný, neboť můj otec v jejich řadách dlouhá léta působil.

Myslíte si, že vám vítězství v soutěži nějak pomůže?
Mediální prezentace určitě bude ku prospěchu. Má to ale i svou zápornou stránku, neboť i mistr tesař se někdy utne a následky toho mohou být poté horší. Dal jsem se však na vojnu, tak musím bojovat.

Kde vlastně máte provozovnu? Ve Skalné?
Ne, tam už mám jen bydliště. Začínal jsem tak, že jsem měl kancelář u babičky, pak v Chebu, kde jsem měl i prodejnu, a teď jsem všechno přemístil do Kynšperka.

Z jakého důvodu?
Podařilo se mi zde získat ideální prostory pro rozšíření kapacity výroby. Jeho poloha je navíc výhodnější. Je to vlastně téměř centrum kraje s výbornou dopravní obslužností. Skalná je daleko, ale do Kynšperka to je ze Sokolova, Karlových Varů, Kraslic, Slavkova, Lokte a dalších větších měst Karlovarska pro potenciální zákazníky podstatně blíže.

V čem spočívá vaše práce?
Hlavní náplní je především výroba a montáž hřbitovních pomníků, renovace a výroba písma do kamene. Při zdejším stavebním boomu přibývá zakázek na parapety, kuchyňské pracovních desky, obložení bazénů nebo krbů, schody. Také obklady a dlažby z kamene se stávají čím dál více oblíbené zejména u náročnější skupiny zákazníků.

Když přijmete zakázku, máte už představu, jak by měla vypadat?
Nejlepší je, když tu představu má sám zákazník, pokud je zákazník nerozhodný nebo tápe tak se mu snažím poradit a nasměrovat tak, aby byl s finálním výsledkem spokojený.

Kde se třeba zákazníci mohou setkat s vaší prací?
Téměř na všech hřbitovech v kraji. Ve Skalné v místním parku jsem vyčistil a chemicky ošetřil památníky, ve Františkových Lázních u přírodního divadla za Milánem také, pak třeba zmíním opravu mramorové fasády na Skleněném paláci v Karlových Varech.

Jak velká vůbec panuje konkurence v tomto oboru?
Konkurence tady samozřejmě je, v kraji jsme jak zakázkoví výrobci, tak jsou zde obchodníci s výrobky a je pouze na lidech, kolik firem navštíví ohledně nabídky a u koho ji zadají.

Určitě byste nemohl začít podnikat bez podpory blízkých lidí…
To určitě ne a tímto bych chtěl poděkovat rodině, přátelům a obchodním partnerům, kteří mne podporují a kterým vlastně toto ocenění patří také. Z obchodních partnerů jsou to zejména pan Milan Plíhal – Monak, jenž je mým hlavním dodavatelem potřeb pro zpracování kamene, a firmě Dekstone, s jejíž pomocí pracujeme na vytvoření největšího výběru přírodního kamene v kraji skladem.