Až deset tisíc pracovních míst má postupně zaniknout v souvislosti s ukončením těžby hnědého uhlí na Sokolovsku. Jeho dolování má podle posledních odhadů skončit během následujících dvaceti pěti let. To je konstatování, které včera zaznělo na zahajovací konferenci projektu ReSource, kterou hostilo město Chodov. Právě tam se také hovořilo o tom, jaké problémy to regionu způsobí a zdali proti nim existuje obrana. Co mohou dělat obce, města a vedení kraje, aby se Sokolovsko nestalo zónou bez dalšího rozvoje? A jakou roli může při tvorbě nových pracovních míst hrát těžební společnost Sokolovská uhelná?

„Musíme si uvědomit, že bude potřeba zajistit podmínky pro náhradu deseti tisíc pracovních míst, která se ukončením těžby ztratí. Tento nesmírně těžký úkol nemůže žádný stát úspěšně zvládnout sám, ale jedině úzkou spoluprací mezi Karlovarským krajem, mikroregionem Sokolov – východ a Sokolovskou uhelnou. Také si nemyslím, že mluvit o problémech, co nás čekají, je nějak předčasné,“ prohlásil předseda mikroregionu Sokolov – východ Ivan Stefan.
Právě nově odstartovaný projekt ReSource má ukázat, jakou cestou by se měl region vydat, aby ho v budoucnu netrápila příliš vysoká nezaměstnanost a lidé neodcházeli za prací jinam.

„Naším úkolem ale není přímo vytvářet nová pracovní místa nebo zvedat počet úředníků. My jsme pro založení vysoké školy, která tady chybí. My jsme pro podporu podnikání formou investic do dopravní dostupnosti a energií. Také víme, že velké průmyslové zóny nestačí. Pro rozvoj je potřeba mít drobnější výrobu. Vždyť v každé obci může být plocha, kterou by bylo možné využít,“ poznamenal k tématu manažer mikroregionu Miroslav Makovička.
„Výhodou je, že co se týče obnovy krajiny a řešení dalších důsledků, máme se od koho učit. Vším tím si už totiž prošli naši partneři z Německa či Rakouska. Po ukončení těžby mědi tam jedna z organizací musela řešit propuštění padesáti tisíc zaměstnanců,“ zmínil Makovička.

Na konferenci vystoupil také Antonín Vaishar z Agronomické fakulty MZLU v Brně. „Dříve byli lidé na Sokolovsku zvyklí na vysoké platy. Ještě v roce 1989 byl tady průměrný plat pátým nejvyšším v bývalé ČSR. Později, v roce 2004, už ale okres spadl na 26. místo. Až těžba skončí, tak lze předpokládat propad ještě větší,“ uvedl Vaishar.
Podle něj zde panuje přílišná závislost na těžbě. „Dnes, když lidé v dolech o práci přijdou, tak nemají šanci získat podobně placenou, aniž by se rekvalifikovali. A to pro ně bývá problém,“ zmínil Vaishar.

Nyní v Sokolovské uhelné pracuje téměř 4 600 zaměstnanců. „U nás se již řadu let platí především za odbornost a ne za těžkou fyzickou práci,“ zdůraznil v začátku své řeči technický ředitel Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl.
Dál mluvil o rekultivacích, které společnost dokončila, zahájila nebo plánuje. „Je potřeba, aby tady člověk mohl spokojeně žít, měl práci, domov a také školu. To už ale samozřejmě přesahuje povinnosti nás jako těžařů. My tu krajinu opravíme a určitě se budeme podílet i na tom dalším. Je to ale především záležitost řady ostatních institucí. A pokud k tomu projekt ReSource přispěje, tak to bude jenom dobře,“ doplnil Pöpperl.