Živnostníci se bojí zvýšení záloh na důchody. Nepomůže, tvrdí daňoví poradci

Podle modelového příkladu, který pro Deník propočítala poradenská společnost BDO, totiž živnostník se dvěma dětmi a měsíčním příjmem 40 tisíc korun, který daní s použitím výdajového paušálu, ročně do důchodového systému přispěje částkou 35 324 korun. V případě použití paušální daně je to 40 632 korun.

Zaměstnanec s měsíční hrubou mzdou 40 tisíc korun za rok na sociálním pojistném zaplatí 31 200 korun. Důležité však je, že dalších 119 040 korun za něj ještě do systému odvede jeho zaměstnavatel. U živnostníků ale v tomto směru stát přijde zkrátka.

Důchod za vlády komunistů? Nárok měli senioři, kteří odpracovali alespoň 20 let

Se zvýšením plateb za OSVČ nesouhlasí ani Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP), jež jejich zájmy hájí. „Premiér Petr Fiala sice prohlásil, že na případném zvýšení odvodů živnostníků zatím není shoda, vláda ale už delší dobu vypouští ‚kontrolní balonky‘,“ uvedla místopředsedkyně asociace Pavla Břečková. Podle ní je chybou živnostníky srovnávat se zaměstnanci, neboť každý z nich má úplně jiné podmínky.

Nejenže OSVČ nemohou čerpat žádné zaměstnanecké benefity, obvykle ani nezůstávají na nemocenské. Nemají na to čas. Své peníze si vydělají skutečně pouze v případě, že na své výrobky či služby včas seženou dost zakázek. „Také dovolenou si OSVČ sice vzít může, nedostane však za ni ani korunu. Na živnostníky tak rozhodně nikdo nedoplácí,“ zdůraznila Břečková.

O smysluplnosti zvýšení minimálního pojistného zejména pro živnostníky s nejnižším příjmem pochybuje i prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová. Doplatili by na ně podle ní především začínající živnostníci. „Být v situaci, kdy jste v zásadě ještě nezačal podnikat, a už máte platit minimální pojistné v řádu skoro až desítek tisíc korun měsíčně, je velmi problematické,“ míní Pospíšilová.

Jinak se ale daňová poradkyně dívá na OSVČ s výrazně vyššími příjmy. „U profesí, jako jsou advokáti, daňoví poradci či lidé z oboru informačních technologií, naopak asi nedává smysl, aby platili tak nízké pojistné,“ konstatovala Pospíšilová. U nich by se proto podle ní měly odvody na důchod skutečně přiblížit částkám, které do systému odvádějí zaměstnanci.

Rozhodne se na jaře

Návrh ministerstva práce a sociálních věcí, o němž informovaly Seznam Zprávy, uvažuje o různých variantách řešení rozdílných příspěvků zaměstnanců a OSVČ do důchodového systému. Podle jedné z možností by minimální platby živnostníků do tří let vzrostly o 60 procent.

Třicátníci půjdou do důchodu v 68 letech. Je to evropský trend, tvrdí úředníci

Nic ale zatím není rozhodnuto a vládní koalice o případných změnách stále jedná. „V tuto chvíli probíhá intenzivní odborná a politická debata na úrovni vládní koalice,“ uvedla mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová. Dodala, že výsledky by měly být známé během jara.

Podle ní má i nadále určité zvýhodnění OSVČ ve věcí daní a odvodů zůstat. „To znamená, že účelem případných změn rozhodně nemá být srovnání daňového zatížení zaměstnanců a živnostníků, kteří mají mnohem vyšší pracovní rizika a podstatně menší institucionální ochranu ze strany státu,“ prohlásila Krušinová.

Kalkulačka valorizace důchodů:

Také ekonomové tvrdí, že otázku odvodů živnostníků bude nutné brzy vyřešit. „Už jenom proto, aby důchody neměli tak nízké. Když mají příliš nízké důchody, mohou pobírat jiné sociální dávky a tuzemský sociální systém je tedy stále dotuje,“ vysvětlil Filip Pertold z CERGE-EI.

Řešením by podle Pertolda mohla být kupříkladu úprava výdajových paušálů směrem dolů. „Většina živnostníků totiž používá šedesátiprocentní výdajový paušál bez ohledu na to, jaké mají skutečné náklady,“ podotkl.

Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že čas na rozumnou reformu důchodového systému včetně zapojení OSVČ do něj už dávno minul. Jednatel daňové a auditorské společnosti KODAP Vlastimil Sojka dává vinu za neuspokojivý stav populistickým politikům z dosavadních vlád, kteří se neodhodlali ke včasné změně. Zůstanou podle něj proto k dispozici již jen nouzová řešení. „Tím může být například to, že se zavede rovná penze na velmi nízké úrovni,“ obává se Sojka. Seniorům v nouzi by v takovém případě podle něj musel stát pomáhat právě ve formě sociálních dávek.