Pojďme se nejprve podívat na začátek, kdy ještě Luboš Kotalík neměl vlastní kovárnu, stojící jen pár kroků přes zahradu přímo naproti terase jeho stylově zrekonstruované vesnické usedlosti ve Volduchách na Rokycansku.
Tu si pořídili s manželkou v roce 2009, kdy se rozhodli utéct z ruchu a hektičnosti hlavního města.
„Praxi v oboru mám od roku 1994. Nejvíce pracuji klasickými technikami ručního kování, mám zkušenost se základy restaurátorství, nevyhýbám se ani práci zámečnické. Také mám dlouholetou zkušenost s ručním hamrováním listových per,“ říká.
Po desetiletém putování jako zaměstnanec v různých kovářstvích se nakonec osamostatnil. V současné době spolupracuje s kolegou kovářem Petrem Benetkou, se kterým byl zaměstnán v Kovářství Prášil.
„Po mém přestěhování na Rokycansko disponujeme nyní každý svou vlastní dílnou. Já konkrétně provozuji Umělecké kovářství Kotalík Volduchy u Rokycan,“ vysvětluje tento statný muž v nejlepších letech.
Specialistou na památkovou obnovu
Od listopadu 2015 do října 2016 absolvoval Luboš Kotalík kurz Národního památkového ústavu v rámci projektu Řemeslná obnova historických staveb. Po úspěšném složení závěrečného testu obdržel osvědčení, díky kterému může být podepsán také pod řadou historických děl – je totiž specialista na památkovou obnovu. Namátkou pracoval třeba na kované novogotické vstupní mříží kostela sv. Jakuba staršího v Praze 5 nebo na bráně k zámeckému parku v obci Liblín. Je také autorem kovaného držáku na prapor pro Lotyšské velvyslanectví.
Jak Luboš Kotalík s oblibou říká, že nemá konkurenci, protože všechny jeho výrobky nesou vlastní osobitý rukopis. A jak k tomu dodává, řídí se heslem: Vyrobím cokoliv – od hřebíku po rozhlednu!
„Chci, aby moje práce vyzařovala estetickou čistotu a pečlivé zpracování. Mám rád ruční práci, proto i moje návrhy jsou kreslené rukou, na papíře,“ prozrazuje uznávaný západočeský kovář s tím, že jeho specialitou je ruční hamrování listových per na veterány, lehčí užitková auta a off-roady.
close
info
Zdroj: Deník/Martina Burda
zoom_in
Už přes čtvrt století vyrábí umělecký kovář Lubomír Kotalík tradiční kovářské výrobky, které navrhuje a realizuje ve spolupráci se zákazníkem. Jeho portfolio je velmi široké. Řídí se totiž heslem: Vyrobím cokoliv – od hřebíku, po rozhlednu
Dělá ale i tradiční povrchovou úpravu čistého železa či speciální kovářské barvy a barvy patinovací.
„Vyrábím vlastně veškeré kované bytové doplňky a nábytek, krbové nářadí i příslušenství ke krbu, kliky, lustry, rámy na zrcadla a obrazy. Pokud jde o exteriér, tam je zase většinou zájem o kovaná vrata, ploty, vývěsní štítky, klepadla, zvonice, ploty a ozdobná zábradlí. Dělám i opravy nářadí, jako jsou sekery, krumpáče, sekáče a tak dále. Provádím také broušení, kalení a kování. Jen nekovám koně, těch se prostě bojím,“ usmívá se s tím, že i u něj platí známé rčení o kovářově kobyle, která chodí bosa.
„Manžel mi sem slíbil krásná kovaná vrata. Zatím na ně čekám, ale nebydlíme tu ještě ani 15 let…“ škádlí kovářského mistra manželka Ludmila, která se pro změnu po práci na statistickém úřadě v Praze nyní věnuje aromaterapii.
Zakázky realizuje kompletně
Důležitou zásadou práce je prý pro mistra kováře fakt, že všechny zakázky realizuje komplet, tedy od prvního kontaktu se zájemcem o jeho dílo až po poslední utažení šroubku a předání finálního díla.
„Díky tomu si mohu za svou prací stát a bez obav se pod to podepsat,“ uzavírá Lubomír Kotalík s úsměvem a konstatováním, že šikovný kovář se v dnešní době opravdu dobře uživí.
