Firma existuje už bezmála tři desítky let a dnes je podle jednatele Zdeňka Skaly největším tuzemským producentem žampionů. Nyní jich vyprodukuje ročně zhruba tisíc tun (bílých i hnědých, tzv. krémových), k tomu vypěstuje ročně 150 až 200 tun hlívy ústřičné. Zhruba polovina produkce jde do tuzemských řetězců, farmářských obchodů a podobně a druhou polovinu vyváží na německý trh.

„Největším problémem žampionářství v ČR je obecně to, že cena za kilogram bílých žampionů byla v roce 1992, kdy jsme začínali, vyšší, než je dnes. Přitom se výrazně zvýšily mzdy, náklady na energie, suroviny i další vstupy. Musíme proto zefektivňovat výrobu a snažit se o přidanou hodnotu. Tou je právě žampion s vyšším obsahem vitaminu D,“ vysvětluje Skala.

Už před čtyřmi lety informoval Státní zdravotní ústav, že dlouhodobý národní monitoring ukázal, že více než 99 % české populace ve věku 4 - 90 let nekonzumuje ve své obvyklé stravě dostatečné množství vitaminu D (vitamin D2 + D3), který ovlivňuje obrovskou plejádu funkcí organizmu, od zdravých kostí až po výkonnou imunitu. Organismus si ho sice dokáže vyrobit sám z cholesterolu v kůži díky UV záření, ale zvláště v zimním období je to velmi problematické, obzvlášť u dětí a seniorů. Proto je dobré přijímat vitamin D z potravin. A mezi ně patří i houby, u nich obsah vitaminu D výrazně ovlivňuje sluneční svit (či jeho simulace).

A právě tento článek byl vloni na podzim během covidové pandemie impulsem pro vedení Agaricusu, aby zkusilo najít cestu k produkci žampionů s vysokým obsahem „déčka“.

„Žampion obsahuje látku ergosterol, která vytváří vitamin D působením stejného záření, jako nám v těle. Začali jsme to zkoumat, šli jsme spoustou slepých uliček, až jsme dokázali zajistit přesný zdroj osvitu, který simuluje sluneční svit v létě a generuje v žampionech z ergosterolu vitamin D. Udělali jsme stovky analýz, abychom znali přesnou dávku a splňovali normy,“ uvádí Skala s tím, že dnes jsou schopni vyprodukovat žampiony, které mají desetkrát víc obsahu vitaminu D, než žampiony běžné. Vše s posvěcením Evropské unie.

Pěstování žampionů není lehké

Než ale projdou houby speciálním zařízením, kde jsou osvíceny, musejí se vypěstovat, a to není tak lehké, jak by se mohlo zdát. „Substrát s podhoubím dovážíme z Německa. Musíme ho zalévat a pak tři až čtyři dny sklízíme žampiony podle potřebné velikosti. Po sklizni vše vyčistíme, zase zaléváme a pak zase sklízíme. Celkem jsou tři cykly, pak se mění substrát. Teplota se udržuje 17 až 18 stupňů,“ popisuje firemní mistrová Svitlana Pitra.

Doplňuje, že pracovníci musejí dávat velký pozor na to, aby nezanesli do prostor s houbami plísně či infekce. „Takže se dezinfikujeme, pracujeme jen v rukavicích,“ dodává.

Speciálním zařízením, které zvyšuje množství vitaminu D, neprochází všechny houby, ale jen menší část produkce. Tu zatím firma nevyváží a v tuzemsku ji koupíte jen v internetových obchodech, v supermarketech ne.