Typ trasy: cyklistická. Náročnost: střední. Délka: 25 km.  Zajímavosti cestou: 1. poutní místo Křížkov, 2. mini ZOO Brčálník, 3. Hamerský buk (250 let), 4. rozhledna na hoře Pancíř.

Výchozím bodem dnes budiž poklidné turistické středisko Špičák, které leží v sedle mezi horami Špičák a Pancíř. Ze Špičáku nás čeká nepříliš náročný úsek cesty do Hamrů.

Hrad Karlštějn
Z Berouna přes zříceniny a lomy až na hrad Karlštejn

Máme-li dostatek času, můžeme si ale ještě předtím vyjet sedačkovou lanovkou na horu Špičák. Naše děti zde mohou vyzkoušet své vědomosti o přírodě na Datlíkově a Zajícově stezce, zatímco my si prohlédneme dva relikty dávných národnostních soubojů: na české straně kopec nazvaný po pohanském bohovi Svaroh, na německé pak Hindenburgovu kazatelnu.

Abychom se moc nezdrželi, sjedeme ze Špičáku také lanovkou a vydáme se hlubokými lesy do Hamrů.

S balvanem na ocase

Příchodem do této části Šumavy se ocitáme v takzvaném Královském hvozdu – části Šumavy obydlené osadníky, kteří neměli šlechtickou vrchnost – patřili přímo králi. Jejich heslo znělo: Ničí pán a ničí sluha! „Královskými svobodnými sedláky“ zdejší lidé byli až do roku 1848, kdy byl jejich status zrušen.

Po návštěvě Hamrů je naší další zastávkou tajuplné Černé jezero. Věděli jste, že jde o největší a nejhlubší jezero v České republice? Má ledovcový původ, plochu 18,4 hektaru a hloubku až 40,6 metru. Že jde o zvláštní místo, o tom svědčí i fakt, že na dně jezera je zhruba devítimetrová vrstva usazených kalů. Proto tady Státní bezpečnost zinscenovala nález údajných tajných německých materiálů, které tu prý měly být před koncem války uschovány. Časem se ale prokázalo, že jde jen o zpravodajskou hru – materiály byly podstrčené.

To však neznamená, že by se v hlubinách Černého jezera opravdu neukrývaly poklady: za pravděpodobné to považují i odborníci. Mimochodem, na Černém jezeře byla zbudována první česká přečerpávací elektrárna. Toto jezero si také zamilovala řada umělců – od Jana Nerudy či Jaroslava Vrchlického až po Antonína Dvořáka.

Horšovský Týn
Za krásou renesance do Horšovského Týna

Sousední Čertovo jezero zůstalo tak trochu ve stínu slavnějšího souseda: také proto, že je hůře dostupné. Díky tomu si ale udrželo divočejší ráz. Vypadá to tu opravdu jako někde v pralese. A víte, jak jezero ke svému jménu přišlo? Čert prý chtěl odnést jedno místní děvče do pekla, ale to se bránilo a na ocas mu uvázalo balvan. Pod jeho tíhou rohatý upadl a při tom vyhloubil dolinu. Ta se vzápětí naplnila vodou, v níž se čert utopil…

Více o cyklistice najdete na Deník.cz. Staňte se dnes digitálním předplatitelem a získáte zdarma e-knihu plnou cyklotras po celém Česku. Více na: predplatne.denik.cz/cyklodenik