Vědci jsou znepokojeni. Květy rozkvétají o měsíc dřív, ohrožuje to i zvěř

Hloubková analýza 406 květů rostlin, v rozmezí let 1753 až 2019, ukázala na nový fenomén. V Británii kvete tato zeleň téměř o celý měsíc dříve, než tomu bylo před rokem 1986. V roce 2019 bylo datum prvního kvetení stanoveno již na 2. dubna. 

Ne všechny rostliny samozřejmě kvetou najednou. Jako první vykvétají byliny a stromy, a to zhruba v polovině dubna. Keřům trvá otevření květu zhruba o měsíc déle. Se změnami klimatu se však celá tato časová osa posunula vpřed.

Efekt předčasného pučení

Globální oteplování, na kterém mají vinu i lidé, dnes postupuje rychlým a bezprecedentním tempem a má dopad na samotnou funkci ekosystémů Země. Na pravidelné střídání ročních období se tak nelze zcela spolehnout.

Dle studie způsobuje časné jarní oteplování ve Spojeném království změny v množství dešťů i rychlosti tání sněhu. Oba tyto faktory jsou v souvislosti s pučením květu velmi důležité. 

Zkáza ledového obra. Kdysi největší ledovec roztál, vědci se obávají následků

Pokud budou teploty stoupat i nadále, obávají se autoři výzkumu toho, že dojde k dalšímu posunu. Může pak být zcela normální, že se louky, záhony i lesy zbarví už od března nebo ještě dříve. Tento jev by mohl být pro rostliny nebezpečný. Předčasné pučení je rizikové kvůli nočním a ranním mrazům, rostliny, včetně plodin, by pak mohly být poškozeny či zničeny.

Nejrychleji se tomuto znepokojivému jevu přizpůsobují rostliny s krátkou životností, naříklad byliny. Ani to je však nemusí zachránit. „Nevíme, zda adaptivní evoluce umožní populacím rostlin dosáhnout nového optimálního načasování kvetení dostatečně rychle, aby udržely krok se změnou klimatu,“ varuje britský tým vědců.

Ekologický nesoulad

Dalším rizikem jsou navíc potenciální zemědělské ztráty a prodloužení pylové sezóny pro alergiky. Negativní dopady však nepocítí jen lidé. „Změny v načasování květu rostlin může ovlivnit i jejich opylení, zvláště když jsou hmyzí opylovači aktivní pouze v určitou část roku. Předčasné kvetení může také ohrozit zvířata, pro která jsou pyl, nektar, plody a semena důležitými zdroji potravy“ píší autoři ve studii.

Efekty časného období květu by mohly narušit ekosystémy a způsobit to, co vědci nazývají jako takzvaný ekologický (nebo fenologický) nesoulad. To znamená, že se životní cykly druhů, které se vyvinuly společně a jsou na sobě závislé, nesynchronizují. Tato nerovnováha může mít zásadní dopady. Hrozí narušení migračních vzorců, hladovění druhů, kalamity škůdců a chorob nebo může vést i k vyhynutí některých druhů.

Časně kvetoucí sakury

Velká Británie není jedinou zemí, kterou tento fenomén znepokojuje. Předčasné jarní teploty jsou zaznamenávány po celém světě. Na jižní i severní polokouli. Například loni rozkvetly v Japonsku květy sakury nejdříve za 1200 let. 

Země vycházejícího slunce monitoruje stav květeny již po staletí, zatímco ve Spojeném království jsou nejspolehlivější údaje vedeny od roku 1952. I přes tento rozdílný časový úsek v měření je výsledek totožný a jasně viditelný. Klimatické změny mají vliv na změny teplot a následné chování rostlin a není zcela jasné, jestli se dokážou znovu vrátit do normálu.

Matematika v dunách: Vědci našli v písečných vlnách ukryté nové pravidlo

„Klimatickou změnu můžeme pozorovat téměř všude v přírodě, od migrace a odumírání druhů až po výše zmíněné fenologické změny. Jen v loňském roce vydal Ústav výzkumu globální změny AV ČR několik desítek publikací na dané téma. Je proto důležité jim věnovat velkou pozornost a přijímat nové vědomosti a zjištění, se kterými věda neustále přichází,“ napsala Deníku Aneta Lukačevičová, doktorandka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v reakci na studii.

Změny klimatu = extrémní jevy

Klimatické změny mohou být také spouštěči extrémních jevů. Projevují se v podobě horkých vln či chladných období a mají vliv nejen na lidské zdraví a ekosystémy, ale také například na energetickou spotřebu. Vzhledem k probíhajícím změnám klimatu se v blízké budoucnosti očekává snížení četnosti chladných dní a nocí a naopak zvýšení počtu těch horkých. Trvání horkých vln se prodlouží a zvýší se počet a intenzita případů silných srážek. Předpokládá se, že ve vnitrozemských oblastech se zvýší počet dní s teplotami většími než 35-40 stupňů Celsia.

Mezi další extrémní jevy patří i tropické cyklony, u nichž se očekává, že se bude zvyšovat průměrná maximální rychlost větru, ne však plošně.

Na západní polokouli udeřily extrémní blesky. Zapsaly se mezi rekordy

Kombinace vysokých teplot a sucha způsobila na území všech kontinentů úhyny lesních porostů. Jejich odumírání ovlivňuje druhovou skladbu, strukturu, věkové složení druhů a v některých případech vede ke snížení druhové pestrosti. Podle globálních analýz se v současnosti nachází 70 procent zkoumaných porostů na hranici tolerance vodního stresu.

Výhled do budoucna také není vůbec pozitivní. Extrémní jevy budou mít pravděpodobně dopad na populaci z hlediska krátkodobé migrace z důvodu ztráty obydlí nebo rozvratu ekonomiky. Zvýší se také neobyvatelné oblasti v důsledku sucha, povodní či zvýšení hladiny moří v pobřežních oblastech. Kromě ekonomických ztrát a dočasného narušení ekonomických a sociálních aktivit budou mít extrémní jevy daleko větší dopad na sektory, které mají přímou vazbu na klima – ty, co jsou spojené s vodou a vodním hospodářstvím, sektory zemědělství, potravinové bezpečnosti, lesnictví, lidského zdraví a turismu.

Jednotlivec proti změně

O změně klimatu se mluví čím dál častěji a hlasitěji. V souvislosti s touto problematikou se nabízí zásadní otázka. Může tomu zabránit jednotlivec? A co by měl dělat?

Jedním ze způsobů, jak se chovat jako jednotlivec k planetě ohleduplně, je zamyslet se nad svým šatníkem. Možná to zní trochu nelogicky, a právě proto se o tom velmi málo mluví, ale módní průmysl má na svědomí více uhlíku než mezinárodní letecká a námořní doprava dohromady. Produkuje celých 10 procent všech uhlíkových emisí lidstva.

Dalším palčivým tématem je konzumace masa. Podle Zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu OSN, nedojde ke snížení emisí skleníkových plynů a dopadů globálního oteplování, aniž by došlo k dalekosáhlým změnám v globálním využívání půdy, zemědělství a stravě lidí. Ve zprávě je rostlinná strava doporučena jako jedna z hlavních možností, jak zmírnit postupující klimatickou změnu.

Maso, nepřítel klimatu

A proč je maso nepřítelem klimatu? Je to podobné jako s módou. Konzumuje se ho až příliš. K chovu hospodářských zvířat se používá okolo 30 procent půdy. Kácí se také obrovské množství stromů, aby bylo místo pro pěstování plodin, kterými jsou krmena hospodářská zvířata.  

Jedním z největších problémů spotřebního životního stylu je obalový průmysl, který v drtivé většině využívá plasty. A nejde jen o tu viditelnější část, tedy ostrovy platového odpadu v oceánech, či skládky pokryté desítky let rozkládajícího se odpadu.

OBRAZEM: Archeologové odkryli u Hovoran půdorysy příbytků prvních zemědělců

To je konečná fáze problému, ten však vzniká už při začátku, tedy výrobě plastů. Stavebními kameny plastů jsou totiž fosilní paliva – ropa, plyn a uhlí. Další produkci CO2 znamená jejich přeprava, kvůli které se opět vrtá v zemi a kácejí stromy. Dalším problémem je likvidace plastů. Jen část z nich se dá účinně recyklovat, u některých se pak recyklace nevyplatí.

Kromě již jmenovaných problémů může jednotlivec také přejít na zeleného dodavatele elektrické energie, dosáhnout energetických úspor v domácnosti – nejen zateplením, ale třeba i snížením teploty v bytě. Může také omezit individuální automobilovou dopravu a létání. A samozřejmě třídit bioodpad či kompostovat, píše na svém webu nevládní enviromentální organizace Greenpeace.