Pozoruhodné místo se nachází asi 500 kilometrů jižně od Moskvy, v oblasti, která je už od 17. století známa archeologickými nálezy a vykopávkami. Nová studie nyní odhalila díky radiokarbonovému datování dosud nejstarší známý kruh z mamutích kostí, jaký kdy vytvořili lidé dnešního typu. Ti zde žili v době před více než 20 tisíci lety, kdy poslední doba ledová dosáhla svého nejchladnějšího stadia a představovala zřejmě ty nejtvrdší možné podmínky pro přežití.

Vydrželi tu déle než jinde

"Archeologie nám nyní ukazuje, jak naši předkové dokázali v tomto zoufale studeném a nehostinném prostředí na vrcholu poslední doby ledové přežít," říká paleolitický archeolog Alexander Pryor z Exeterské univerzity. "Většina jiných míst v podobné zeměpisné šířce už byla v té době opuštěna, ale tady se podařilo některým komunitám přizpůsobit se a najít jídlo, přístřeší i vodu."

Stegosaurus patří celosvětově mezi nejpopulárnější a nejčastěji zobrazované dinosaury. Takhle byl ztvárněn v cyklu Andy a dobrodružství s dinosaury v rámci dětského vysílání CBeebies britské televize BBC
Stegosaurus žil i ve Skotsku. Vědci objevili ten nejlepší důkaz

Ani tyto zbývající komunity však nevydržely věčně a nakonec své kruhy z kostí opustily. Ale po nějakou dobu byla tato místa pro jejich existenci důležitá.

Nejstarší souvislý kruh, jehož průměr činí zhruba 12,5 metru, se zdá být vyroben téměř výhradně z kostí mamutů, doplněných úlomky kostí sobů, koně, medvěda, vlka, lišky obecné a polární lišky. Mamutí kosti však jednoznačně převládají: archeologové identifikovali celkem 51 dolních čelistí mamuta a 64 mamutích lebek. Po okraji kruhu byly také nalezeny tři velké jámy plné velkých mamutích kostí.

Měli tu oheň 

Pomocí radiokarbonového datování zbytků dřevěného uhlí, nalezených mezi ostatky zvířat, výzkumný tým potvrdil, že lidé žili v této nížině v době, kdy na jiných místech v Evropě tutéž zeměpisnou šířku už opustili.

"Zbytky uhlí a spálených kostí naznačují dostupnost palivového dřeva a trvalé užívání ohně, v němž naši předci jako palivo využívali střídavě dřevo a kosti," uvádějí autoři ve své studii.

Hlava dosud neznámého dinosauřího druhu, který byl zřejmě nejmenším dinosaurem, jakého věda dosud zaznamenala, se skrývala v 99 milionů let starém jantaru
Miliony let starý jantar ukrýval poklad. Lebku dosud neznámého dinosaura

Jde už o druhý kruh z mamutích kostí, u nějž bylo doloženo běžné pálení dřeva, je však asi o pět tisíc let starší, než byl ten první. Objev posiluje vědeckou teorii, že v ruské stepi přežily během poslední doby ledové jehličnaté stromy. To byl zřejmě také důvod, proč se zde lidé udrželi mnohem déle než v jiných oblastech severní Evropy. Právě skutečnost, že mohli pálit dřevo, byla pro jejich přežití zřejmě určující.

Kromě uhlí ze spáleného dříví tým identifikoval také několik rostlin, jež mohly pravěkým lidem sloužit k výrobě léčiv, jedů nebo látek, a také více než 50 spálených semínek - u těch však není jisté, zda je na místo přinesli lidé, nebo zda tam napadala náhodou.

V Jakutsku objevili hlavu pravěkého vlka. Její stáří přesahuje 40 tisíc let
Velké tesáky, huňatá srst. V Jakutsku objevili zachovalou hlavu pravěkého vlka

Více než 300 drobných kamenných a pazourkových štěpinek naznačuje, že zde lidé opracovávali kamenné nástroje, používané pravděpodobně k porcování zvířecícho masa a ke škrábání kůží. 

Zřejmě i tekoucí vodu

Dříve archeologové předpokládali, že kruhy z kostí sloužily původně jako obydlí, ale nyní se zdá, že k dlouhodobému táboření určeny nebyly. "Co sem mohlo pravěké lovce a sběrače přivést? Jedna z možností je, že se zde nacházel přírodní pramen, který nezamrzal ani uprostřed tehdejší zimy, takže lidem i zvířatům zajišťoval tekutou vodu. Taková věc byla v tehdejším období extrémního chladu vzácná a mohla být příčinou toho, že se mamuti i lidé stahovali právě sem," uvádí Pryor.

Proč však lidé sestavovali mamutí kosti právě do podoby kruhu, zůstává zatím tajemstvím.