Přes čtyři tisíce let starou kamennou desku o rozměrech 2 x 1,5 m objevili archeologové už v roce 1900 během vykopávek na prehistorickém pohřebišti Finistère v západní Bretani. Tehdy ji našel místní archeolog Paul du Chatellier. Jeho sbírku pak v roce 1924 koupilo Národní muzeum starožitností (MAN) a až do roku 2014 byla deska ztracena. 

Vědci ji pak znovu objevili až v roce 2014 ve sklepě zámku Saint-Germain-en-Laye severozápadně od Paříže. Deska, která byla poté známá i pod názvem deska ze Saint-Bélec, pochází pravděpodobně z období rané doby bronzové, tedy z let 1900 př.n.l. - 1650 př.n.l. 

Pravěký Homo sapiens mohl navázat intimní kontakty s tajemnými denisovany
Vědci odhalili intimnosti pravěkých Homo sapiens. "Užívali si" s tajemným druhem

Po rozsáhlé analýze značek a rytin pak archeologové zjistili, že by se mohlo jednat o mapu. „Přítomnost opakovaných motivů spojených čarami na povrchu kamene nám naznačuje, že jde o oblast Finistère v Bretani," uvádí vědci ve své studii ve Věstníku Francouzské prehistorické společnosti. Jde tak pravděpodobně o nejstarší trojrozměrnou mapu nalezenou v Evropě. 

Vyryté prohlubně pak mají být podle vědců 3D znázorněním údolí řeky Odet a další linie pak zobrazují říční sítě i kopce v dané oblasti. Následný geografický průzkum odhalil, že znázornění území na desce je z 80 procent přesné a zachycuje oblast 29 kilometrů dlouhého úseku řeky Odet.

Nejstarší mapa území 

„Toto je pravděpodobně nejstarší mapa konkrétního území, která kdy byla nalezena,“ řekl pro BBC doktor Clément Nicolas z Univerzity Bournemouth, který se na výzkumu podílel. Podle něj existuje po celém světě jen několik takových map vytesaných do kamene. Obecně jde však pouze o interpretace. 

"Je to poprvé, co mapa zobrazuje danou oblast v určitém měřítku," dodal Nicolas s tím, že mapa mohla být použita k označení konkrétní oblasti. „Pravděpodobně to byl způsob, jak v té době potvrdit vlastnictví nějakého území panovníkem,“ řekl s tím, že jde o ukázku politické moci rané doby bronzové. 

„Máme sklon podceňovat geografické znalosti našich dávných předků, a právě proto je tato deska důležitá. Ukazuje, že naši předci kartografii znali," dodává Nicolas. Předpokládá se, že deska byla použita jako jedna ze stěn kamenné hrobky. Ostatní části však nalezeny nebyly.

Pravěkou studnu zachránili cukrem, nyní se musí vysušit
Unikátní pravěkou studnu z Ostrova zachránili cukrem, nyní se musí vysušit

Aby vědci potvrdili svou hypotézu, porovnali tuto kamennou mapu s podobnými nálezy evropského prehistorického období i jiných etnických skupin, včetně Tuaregů a Papuánů. "Vzhledem k tomu, že se pravděpodobně jedná o myšlenkovou mapu, mohou být některé ze zastoupených prvků nadměrně velké, zatímco jejich umístění nemusí být nutně úměrné vzdálenostem, které je oddělují," uvedli vědci ve studii, kterou ocitoval The Guardian.

Deska ze Saint-Bélec podle nich zobrazuje území silně hierarchické politické entity, která pevně ovládala dané území v rané době bronzové. "To, že byla nakonec umístěna do hrobky, mohlo podle vědců znamenat konec nebo odmítnutí elit, které v dané době několik vládly této společnosti," uvedli archeologové.