Kliknutím zvětšíteNa světě existuje zhruba pět milionů známých druhů hub. Člověk se ale musí mít na pozoru jen před stovkami z nich. Kromě druhů, které nás mohou otrávit po jejich konzumaci, existují i parazitické typy, které mohou závažně napadnout lidský organismus.
Aktuálně nejdiskutovanější je ophiocordyceps unilateralis, přezdívaná jako zombie houba. Stala se inspirací pro videoherní sérii a aktuálně populární stejnojmenný seriál The Last of Us z produkce Sony a HBO. Houba v tropických deštných pralesech napadá nervovou soustavu mravenců rodu Camponotus.
Poté, co získá kontrolu nad tělem napadeného jedince, donutí ho odejít mimo kolonii, kde si najde list ve výšce zhruba pětadvaceti centimetrů nad zemí, kde je vysoká vlhkost a teplota mezi dvaceti a třiceti stupni. Do jeho spodní strany se zakousne a následně z něj zůstane viset. Živí tak svého parazita, který se vynořuje z jeho hlavy a uvolňuje další spory do vzduchu, čímž může nakazit i ostatní mravence. Jakými látkami dokáže houba ovládnout chování hmyzu, vědci dosud neví.
Tvůrce science fiction díla The Last of Us Neil Druckmann pak na základě těchto faktů vymyslel příběh, ve kterém globální oteplování způsobilo nevídaný vývoj houby cordyceps. Ta dokázala infikovat lidské mozky napříč světem a vytvořit z nich zombie.
Takové vyvinutí živého organismu je však podle vědců nepravděpodobné. „Jisté logické souvislosti tam jsou, ale v reálném životě se to nejspíš nestane,“ sdělil pro National Geographic genetik Ian Will z University of Central Florida. Dodal ale, že rostoucí teploty klimatu mohou opravdu představovat riziko zhoršení houbových, zejména plísňových infekcí.
Nutná evoluce
Proč si jsou vědci natolik jistí, že houby nemohou ovládnout mysl lidí? Aby totiž infikovaly jakéhokoli teplokrevného živočicha, musely by absolvovat skutečně až nereálnou evoluční cestu. „Vyžadovalo by to miliony let genetických změn,“ vysvětlil odborník na parazitické houby João Araújo z Newyorské botanické zahrady. Vědci se domnívají, že vývoj mezi cordycepsy a mravenci trval zhruba 45 milionů let.
Mravenec napadený zombie houbou ophiocordyceps unilateralis zakousnutý do listu
Podle expertů je známých asi třicet pět typů zombie hub, existovat jich ale může až šest set. Každý z nich se vyvinul tak, aby naprosto přesně odpovídal hmyzu, na kterém parazituje. To znamená, že buněčné kmeny mají minimální vliv na jiný organismus. Araújo pro National Geographic jako příklad uvedl, že houba infikující mravence v Thajsku nemůže nakazit mravence ve Spojených státech. Vědci tedy považují její parazitování na člověku za naprosté sci-fi.
Pozor na oteplování
Souhlasí ovšem s tím, že globální oteplování hraje při infekcích houbami významnou roli. Existuje totiž spousta druhů, kterých by se lidé měli obávat. Jediné, co nás chrání před vážnými plísňovými infekcemi, je lidská teplota. Při zhruba šestatřiceti stupních Celsia jsou totiž lidská těla příliš horká na to, aby se v nich většina druhů hub mohla šířit. Ty totiž preferují teplotu v rozmezí mezi pětadvaceti a třiceti stupni.
Tím se nabízí otázka, jak je možné, že se u lidí vyskytují kožní plísně. „Jedním z důvodů je, že záhyby kůže jsou vlhká, tmavá místa, kde je chladněji, což je ideální pro množení plísní,“ řekl National Geographic odborník na infekční choroby Shmuel Shoham z Lékařské školy Johnse Hopkinse. Proto existují obavy, že oteplováním Země už nebude tak dramatický rozdíl teplot mezi lidským tělem a prostředím, a infekce houbami se tak stanou častějším zdravotním problémem. Hypoteticky jim to totiž může usnadnit vývoj tak, aby dokázaly přežít uvnitř člověka.
Nově objevená kvasinka
Aktuálně se ve spojitosti s nakažením člověka mluví zejména o jednom druhu houby: Candida auris. Vědci se domnívají, že vznikla právě kvůli oteplování klimatu. Až do roku 2009 ji totiž nikdo neznal. V letech 2011 a 2012 se pak objevila na třech různých kontinentech a v roce 2015 poprvé i v Evropě. „Hádáme, že tato houba se dlouhou dobu schovávala a až při vyšších teplotách se jí podařilo prorazit ven,“ upřesnil pro National Geographic specialista na infekční choroby Arturo Casadevali z Univerzity Johnse Hopkinse.
Podle mapování jejího výskytu deníkem The New York Times z roku 2019 se v České republice nevyskytuje. I jiné volně dostupné zdroje potvrzují, že až do současnosti nebyl v Česku žádný případ zaznamenán. Kvasinka se ale už objevila v Německu nebo Rakousku.
Když napadne člověka, může mu způsobit těžké zdravotní komplikace, dokonce i smrt. Jakmile pronikne do krevního oběhu, projevuje se podobnými příznaky jako bakteriální infekce. Lidi se správným imunitním systémem si s ní dokážou poradit, ovšem oslabení jedinci nikoli. Centrum pro kontrolu nemocí odhaduje, že zemřelo třicet až šedesát procent nakažených. Jelikož ale měli už dříve zdravotní potíže, bylo těžké určit, jak zásadní vliv houba měla.
Reportéři National Geographic se pak Casadevaliho ptali, zda je možné, aby vypukla plísňová epidemie v podobném rozsahu, jako tomu bylo u covidu-19. Odpověděl, že to není vyloučeno. „Zajisté se můžeme obávat, že neznámá plíseň nakazí imunokompetentní osoby,“ dodal.
Léčba by pak byla mnohem obtížnější než například při virovém nebo bakteriálním onemocnění. Důvodem je podobnost buněk mezi houbami a lidmi. „Mají stejné buněčné ústrojí jako my. Proto třeba existují jen tři antimykotika,“ vysvětlil pro magazín Vulture specialista na invazivní houbové infekce Ilan Schwartz z Duke University School of Medicine. Léky tak mají méně cílů, aby mohly selektivně poškodit buňky hub, aniž by přitom stejně zasáhly i ty lidské.
Další houby infikující člověka
Příbuzní živých organismů, které jsou pro mnohé pochoutkou, ročně zabijí přibližně půl druhého milionu lidí na celém světě. To je výrazně vyšší počet než u úmrtí na malárii, dvojnásobně více než u smrtí žen na rakovinu prsu, nebo stejně jako u tuberkulózy nebo HIV.
Prezident Mikrobiologické společnosti Neil Gow uvedl pro CNN, že nejčastěji jsou oběťmi hub osoby postižené zánětem kůže - dermatomykózou. Vyskytují se ale i plísně napadající plíce, krev a další orgány. S těmito druhy navíc lidé běžně přicházejí do styku, vyskytují se totiž v půdě, vzduchu nebo vodě.
Patří sem kromě zmíněné Candida auris také Kryptokokus. Ten napadá především lidi s onemocněním HIV v subsaharské Africe, kde si ročně vyžádá dvě stě až šest set tisíc mrtvých.
Některé druhy hub rodu Aspergillus způsobují takzvanou aspergilózu, která je příčinou alergických reakcí především v nosní dutině a nižších dýchacích cestách. Může kolonizovat i kůži nebo vnitřní orgány, nejčastěji v dýchací soustavě. To u osob s nízkou imunitou může způsobit i smrt. „Každý den se nám do plic dostane sto až tři sta spor této houby,“ sdělil CNN Gow. „Většinou se s tím vyrovnáváme naprosto dobře, protože plíce jsou plné imunitních buněk, které tyto spory hledají, pohlcují je a zabíjejí,“ dodal.
Vzácně pak lidi napadá houba Pneumocystis jirovecii, která se objevuje u jedinců se sníženou imunitou kvůli AIDS nebo nádorovým či transplantačním léčbám. Jinak parazituje zejména na zvířatech, jimž způsobuje pneumocystózu. Tato houba napadá plicní sklípky. Druh napadající člověka dostal jméno podle českého parazitologa Otty Jírovce, který odhalil intersticiální pneumonie kojenců.
Existují pak i další druhy plísní, které ovlivňují zdraví člověka. Nejčastější jsou to léčitelné kožní infekce neboli dermatitidy, které postihují jednu až dvě miliardy lidí. Projevují se třeba jako pásové opary, lupy nebo takzvané atletické nohy - plísně vyskytující se mezi prsty na nohou.
Odborníci tvrdí, že nejdůležitější je prevence. Když se lidé budou snažit parazitickým houbám vyhýbat, bude to pro ně lepší než léčba, která je mnohdy nákladná a trvá dlouho. „V současné době neexistuje žádná vakcína proti houbám,“ dodal Gow.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
